Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2015 – 2018

Mgr. Adam KOLÍN, NLK

Rešeršní služby jsou jednou ze základních služeb[1] poskytovaných Národní lékařskou knihovnou (dále jen NLK) v oddělení informačních a speciálních služeb (dále ISS). Jako veřejná knihovna NLK službu poskytuje všem osobám starších 15 let[2]. Uživatelé si ji mohou objednat osobně, pomocí webového formuláře, e-mailem nebo telefonicky. Rešerše je zpracována z elektronických licencovaných nebo volně dostupných zdrojů.

Statistiky – jaké vedeme a jak je počítáme

Aby byla lépe vystižena náročnost zpracování jednorázových rešerší, nepočítá se do statistiky počet objednávek, ale počet dotazů, které lépe odpovídá počtu použití elektronických informačních zdrojů (dále EIZ) viz tabulka č. 1 a 2. Jako příklad uvedu téma objednávky z letošního podzimu Role sestry v péči o vlastní zdraví, kdy téma uvedené v objednávce bylo obohaceno o další klíčová slova: rolové znaky sestry, osobnost sestry, faktory ovlivňující zdraví sestry. Dále uživatele zajímala témata, která pro něj byla podstatná k zorientování se v obecnější problematice Péče o zdraví (klíčová slova: fyzické, psychické a sociální zdraví) a Zdraví jako metaparadigma (klíčová slova: determinanty, modely zdraví, organizace na podporu zdraví). Pro tuto objednávku byl použit katalog NLK s databází BMČ, portál Knihovny.cz a Theses.cz, repozitář Univerzity Karlovy a zahraniční zdroje Medline Complete a CINAHL Plus with Full Text. V každém zdroji bylo vytvořeno několik dotazů v závislosti na tematickém zadání a do statistik bylo tedy počítáno minimálně jedno vyhledávání v každém zdroji. Kromě toho vedeme statistiky stažených plných textů, které z rešerší vzejdou. Informace o uživatelích pak lze jednoduše zjistit z objednávek rešeršních služeb, abychom dostali komplexnější přehled o využívanosti rešeršních služeb.

Rešeršní služby v NLK – statistiky

V první řadě jsou sledovány jednorázové retrospektivní rešerše, které jsou statisticky rozpracovány v tabulce č. 1 a doplněny o data, která dokreslují kontext rešeršních služeb; tedy: stažené plné texty v licencovaných EIZ, jejich počet a množství archivů licencovaných zahraničních zdrojů.

Tabulka č. 1 obsahuje informace o počtu objednávek, z nichž pak vychází celkový počet dotazů a celkový počet stažených plných textů. Od roku 2016 bylo rozhodnuto, že se celkový počet stažených plných textů ještě rozdělí na české a zahraniční plné texty pro možnost dále s daty pracovat, jak je vidět v tabulce č. 2.

Poslední dva sloupce tabulky č. 1 doplňují kontext vývoje dostupnosti licencovaných EIZ v NLK v průběhu let 2014 až 2018, kdy došlo v roce 2014 k ukončení odběru databáze od společnosti Wiley, která se připojila k archivům článků od společnosti Science Direct (ukončení 2008), a OVID (ukončení 2009). Archivy tak umožňují přístup k článkům, které jsme měli předplacené do příslušného roku ukončení, a možnost statisticky je sledovat společně s volně přístupnými články, které v daných databázích přibývají díky iniciativě Open Access. V roce 2018 pak byl z finančních důvodů ukončen odběr databází EMBASE, Scopus a Academic Search Complete, což je vidět na rozdílu hodnot mezi roky 2017 a 2018.

Rok Počet objednávek Počet dotazů České FTXT Zahraniční FTXT Celkem FTXT Stažené FTXT licencov. EIZ Počet licencov. databází Archivy
2014 1 076 3 423 28 995 31 260 9 2
2015 975 3 583 36 249 38 357 8 3
2016 946 3 083 15 900 16 116 32 016 36 186 8 3
2017 861 2 856 16 731 20 696 37 427 32 310 8 3
2018 664 2 690 15 393 16 693 32 086 27 649 5 3

Tabulka 1: Jednorázové rešerše v NLK v letech 2014 – 2018

Vliv rešeršních služeb na využívanost EIZ pak dokumentuje tabulka č. 2[3], kdy rešeršní služby stojí za cca 45% všech stažených plných textů v NLK. Jasné jsou i trendy nárůstu dotazů (komplikovanější zadání rešerší) na objednávku a zvyšování počtu stažených plných textů na objednávku.

Rok Využití EIZ rešeršemi – 15% Využití EIZ rešeršemi – 10% Dotazů na objednávku Plný text na objednávku
2014 44,22% 46,82% 3,18 27
2015 44,22% 46,82% 3,67 37
2016 42,79% 45,30% 3,26 34
2017 47,00% 49,77% 3,32 43
2018 44,22% 46,82% 4,05 48

Tabulka 2: Vliv rešeršních služeb na využívanost EIZ v letech 2014 -2018

Průběžné rešerše a další služby

Kromě jednorázových retrospektivních rešerší v oddělení ISS jsou poskytovány průběžné rešerše, prezenční rešerše (na místě služby na počkání) nebo individuální školení. Dalším statistickým údajem, který se vede, je upřesnění rešerše s uživatelem, kam se počítá ladění dotazu nebo vybírání záznamů z výsledků rešerše s uživatelem za přítomnosti rešeršéra v prostorách NLK.

Trend, se kterým se průběžné rešerše v posledních letech potýkají, je rušení objednávek a postupný odklon od těchto služeb, jak je vidět v tabulce č. 3. Faktorem může být  zrušení odběru databáze EMBASE k 31. 12. 2017. Z tohoto důvodu byl uživatelům nabídnut přesun vyhledávaných profilů do databáze Medline. Pro rok 2020 je očekáváno zlepšení, jelikož během letošního roku byla přijata objednávka na 128 profilů průběžné rešerše pro sledování autorů z oblasti kardiologie.

Průběžné rešerše 2015 2016 2017 2018 2019
Průběžné rešerše (PR) z Embase 104 98 74 48 48
Celkový počet profilů (PR) 26 24 18 15 15

Tabulka 3: Průběžné rešerše v letech 2015 – 2019

Další zmíněné služby mají společný přímý kontakt s uživatelem. Jak je vidět v tabulce č. 4, dochází k neustálému poklesu návštěvnosti studovny uživateli. Do tohoto ukazatele jsou zahrnuty všechny další služby uvedené v tabulce č. 4 společně s objednáním a vyzvednutím rešerše. Nad důvody tohoto poklesu můžeme pouze spekulovat, nejsou totiž podpořeny žádným uživatelským průzkumem. Osobně se domnívám, že je to způsobeno nástupem generace, která už velkou část svých potřeb umí uspokojovat prostřednictvím internetu (objednání rešerše přes objednávkový formulář) a která má větší sebevědomí při hledání na internetu, ovšem ne s lepšími výsledky než rešeršéři[4].

Služby poskytované přímo uživateli 2015 2016 2017 2018 2019[1]
Návštěvnost studovny 1008 967 822 663 459
Prezenční rešerše 32 63 23 24 12
Objednaný uživatel 170 214 116 73 44
Individuální školení 30 15

Tabulka 4: Rešeršní služby v přímém kontaktu s uživatelem v letech 2015 – 2019

[1] Údaje uvedené k 1. 11. 2019

Rešerše trochu jinak – MedLike

Kromě tradičních rešeršních služeb přibyla do oddělení ISS v průběhu roku 2017 pracovní náplň vytváření portálu MedLike. Pracovník rešeršního oddělení na předem vybraná témata provádí rešerše ve volně dostupných internetových zdrojích. K jeho práci patří jak samotný výběr zdrojů, tak posouzení formálních kvalit zpřístupněných zdrojů[6]. Okruh témat samozřejmě není nevyčerpatelný, nicméně je třeba brát v potaz ještě průběžné rešerše k získání nového přírůstku zdrojů k určitému tématu za určité časové období pro potřeby portálu. V tabulce č. 5 můžete vidět i položky Osobnosti a Doporučené dostupy, které byly vyřazeny z portálu kvůli jejich nedostatečnému pokrytí napříč tématy.

MedLike 2017 2018 2019[1]
Audio 393 646 333
Video 380 565 264
Článek – text 73 718 61
Knihy 34 258 161
Osobnosti 20
Doporučené postupy 131
Klinické studie 29 24 17
Weby 31 49 17
Celkem 1091 2260 853

Tabulka 5: MedLike – celkový počet zařazených zdrojů do portálu v letech 2017 – 2019

[1] Údaje uvedené k 1. 11. 2019

Pracovní vytížení rešeršérů

Jiný možný úhel pohledu na práci rešeršního oddělení nabízí vytížení jednotlivých pracovníků, které je dokumentováno v tabulce č. 6. Je v ní dokumentována náročnost této profese. Pro porovnání byly zvoleny parametry: celkový počet rešeršních dotazů, počet stažených plných textů, počet úvazků a skutečný počet odpracovaných dní na jeden plný úvazek[8]. V tomto statistickém přehledu však nikde není započten čas, který pracovníkovi zabírá např. seznámení s tématem, což by šlo velice obtížně kvantifikovat, agenda spojená s evidencí rešerší nebo komunikace se samotnými uživateli.

Zkoumané parametry 2015 2016 2017 2018 2019[1]
Počet provedených rešeršních dotazů celkem 3583 3083 2856 2690 2309
Plné texty 36249 32016 37427 32086 24709
Počet úvazků 6,1 6 5,5 5,5 5,5
Počet dotazů na úvazek 587,38 513,83 519,27 489,09 419,82
Stažených plných textů na úvazek 5942,46 5336,00 6804,91 5833,82 4492,55
Reálně odpracovaných dní 226 227 223,72 220,45 184,36
Počet dotazů na úvazek a den 2,60 2,26 2,32 2,22 2,28
Stažených plných textů na úvazek a den 26,29 23,51 30,24 25,93 21,29

Tabulka 6: Roční vytížení rešeršérů z oddělení ISS

[1] Údaje uvedené k 1. 11. 2019. Data za říjen však nejsou kompletní. To se týká počtu dotazů a stažených plných textů.

Vývoj počtu přijatých objednávek v kalendářním roce

Velmi důležitým faktorem pracovního vytížení rešeršérů v NLK je rozložení objednávek v průběhu roku. Největší vytížení připadá na období podzimu, jehož nejvytíženějším měsícem je říjen, kdy dochází k návratu vysokoškoláků do školy. Anomálií je únor roku 2019, kdy došlo k objednání retrospektivní rešerše, která posloužila jako podklad pro zvážení objednání průběžné rešerše viz výše.

Graf 1: Měsíční počet objednávek jednorázových rešerší v letech 2015 – 2019

Od roku 2020 bude snížen počet úvazků na počet 4,25. V rámci toho snížení bude nutné uvažovat o změnách v pracovním postupu při zpracování rešerší, jako je změna v přístupu ke stahování plných textů, případně prodloužení doby zpracování. Kromě rešeršních služeb je náplní oddělení ISS také spolupráce na manuálech / tutoriálech, školeních, e-learningu, rozvíjení portálu Medvik atd. Toto všechno povede ke zvýšení nároků na efektivitu práce v oddělení v následujícím roce.

Analýza jednorázových rešeršních objednávek v letech 2015 – 2018

Pro doplnění celkového obrazu týkajícího se rešeršních služeb v NLK byla upřena pozornost i na jejich uživatele. Data pro analýzu byla získána z objednávek v příslušných letech. V květnu 2018 však došlo k určitým změnám v objednávkovém formuláři, které byly vynuceny přijetím normy GDPR. Určité údaje v objednávkovém formuláři přestaly být povinné a některé se přestaly vyžadovat úplně (např. škola/zaměstnání), a proto došlo ke zkreslení části výsledků za rok 2018 týkajících se afiliace uživatele. Uživatelé využili možnosti tyto údaje neuvádět. V dalších letech to povede k tomu, že se zvětší část dat získaných z objednávkových formulářů, která nebudeme moci interpretovat a porovnávat s výsledky z let 2015 až 2017.

Graf 2: Afiliace uživatelů rešerší – srovnání let 2015 – 2018

Prvním zkoumaným atributem uživatelů byla jejich afiliace, tedy to odkud k nám přišli. V porovnání jednotlivých kategorií každý rok nejpočetnější skupinou byli uživatelé z vysokých škol, následováni studenty vyšších odborných škol. Jako třetí v pořadí skončili uživatelé, kteří pracují v nemocničních zařízeních. V důsledku zavedení normy GDPR došlo k výraznému nárůstu kategorií ostatní[10] a neuvedeno. Velkým zákazníkem byly v roce 2015 zaměstnanci firmy Zentiva, která však postupně zájem o rešerše snižovala. Vše bylo zakončeno na začátku roku 2018 zrušením odběru databáze EMBASE, ze které všechny rešerše pocházely.

Pro přesnější představu, odkud naši uživatelé přicházeli, byla vytvořena tabulka č. 7, kde jsou vybrány nejčastěji zastoupené instituce, ze kterých přišlo alespoň deset uživatelů.

2015 2016 2017 2018
ZENTIVA 120 VŠZ Duškova 109 1. LF UK 83 Neuvedeno 100
VŠZ Duškova 118 JČU 68 JČU 71 1. LF UK 51
1. LF UK 115 Zentiva 64 VŠZ Duškova 55 Praha 38
JČU 62 1. LF UK 63 3. LF UK 42 VŠZ Duškova 30
Neuvedeno 52 VŠZ Příbram 47 UJEP 34 FTVS UK 21
VŠZ Příbram 49 ČVUT FBMI 30 ČVUT FBMI 33 3. LF UK 20
3. LF UK 28 Neuvedeno 21 VŠZ Příbram 33 VŠZ Příbram 20
2. LF UK 20 VFN Praha 20 Neuvedeno 32 2. LF UK 18
VFN Praha 20 SZU Bratislava 19 UP Olomouc 30 JČU 16
FTVS 18 2. LF UK 17 Praha 21 ČVUT FBMI 15
VŠZ 16 3. LF UK 17 VFN Praha 21 LD Praha 13
Praha 15 Praha 16 Zentiva 15 Slovensko 13
UJEP 14 FN MOTOL 15 FTVS UK 13 UP Olomouc 13
FN MOTOL 14 UJEP 15 2. LF UK 12 Edwards 11
VOŠ Ječná 13 Nem. Strakonice 13 Edwards 12 UJEP 11
SZU Bratislava 12 Nem. Tábor 11
UP Olomouc 11
KZ Ústí n. Labem 10

Tabulka 7: Afiliace uživatelů rešerší – nejčastější zástupci

Graf č. 2 shrnuje zkoumané roky v celkových číslech. Je tedy vidět, že podle uvedené afiliace v objednávkách studenti tvoří 55% uživatelů. Není to však jediný atribut, podle kterého se dá rozeznat rozdělení uživatelů, jak je vidět dále.

Graf 3: Afiliace uživatelů rešerší – celkové rozdělení 2015 – 2018

Tím dalším atributem může být účel rešerše. V rešeršní objednávce je to jedna z klíčových položek, jelikož podle ní rešeršér může uzpůsobit finální výběr zdrojů k vyhledávání. Tento atribut však uživatelé v objednávce mohou využít vícekrát než jednou. Ve srovnání za poslední 4 roky převažuje nejčastěji účel bakalářská práce následována diplomovou prací. Tyto dvě kategorie jsou neochvějné ve svém postavení, ale pak už dochází v jednotlivých letech ke střídání kategorií na jednotlivých místech. Např. kategorie farmakovigilance byla v roce 2015 na třetím místě, ale už o dva roky později byla předposlední.

Graf 4: Účely rešerší – srovnání let 2015 – 2018

Celkový pohled pak mluví jasně. 65% účelů patří studentům s kvalifikačními pracemi z vysokých škol. Pro porovnání uvádím 55%, které bylo zjištěno u afiliační kategorie uživatele. To je způsobeno tím, že určitá část uživatelů uváděla místo vysoké školy např. zaměstnání, jelikož šlo o pracující studenty. Částečně je to způsobeno i zavedením normy GDPR, kdy už uživatel nemusel uvádět svojí afiliaci.

Graf 5: Účely rešerší – celkové rozdělní v letech 2015 – 2018

Dalším možným atributem, který mohl být z objednávek vypozorován, jsou akademické tituly uživatele. I u tohoto atributu je třeba uvést, že uživatel může být zařazen do více kategorií. V největším množství objednávek není titul uveden. Je to způsobeno dvěma faktory. Prvním faktorem je, že nejčastější uživatelem rešeršních služeb je student bakalářského studia. Na druhém straně je vidět neochota části uživatelů titul uvádět. Tento faktor odhaluje opět hlavně atribut účel rešerší. Z logiky věci lze předpokládat, že by účel rešerše bakalářská práce minimálně měl být roven atributu titul neuveden, případně v kombinaci s titulem DiS. To samé platí pro účel rešerše diplomová práce a bakalářský titul. Ostatní tituly už pouze mohou dokumentovat zájem o služby mezi jednotlivými akademickými hodnostmi.

Graf 6: Uvedené vzdělání – srovnání let 2015 – 2018

Mezi kategorii ostatní patří tituly např. Ing., RNDr., PaedDr., CSc., MBA, MgA., M.S. nebo MPH.

Graf 7: Uvedené vzdělání – celkové rozdělení v letech 2015 – 2018

Jazykové vymezení rešerší se skládá především z požadavků na anglický a český jazyk. Neustále mírně převládá v posledních třech letech angličtina. Větší rozdíl v roce 2015 je způsoben objednávkami od společnosti Zentiva, jejichž rešerše byly z převážné části pouze v angličitně. Mezi frekventované jazyky patří slovenština a němčina. Z ostatních jazyků se ještě častěji objevují požadavky na francouzštinu, případně ruštinu. Mezi ojedinělé výskyty se řadí např. španělština nebo polština.

Graf 8: Jazykové vymezení rešerší v letech 2015 – 2018

Podíl uživatelů NLK

Opomenout celkový podíl uživatelů rešeršních služeb na celkovém počtu uživatelů NLK by bylo trestuhodné. Bohužel pro rok 2015 už nejsou data z důvodu skartace objednávek. Tabulka č. 8 dokumentuje jasně, že podíl rešeršních uživatelů k celkovému počtu uživatelů v letech 2016 – 2018 se pohybuje v rozmezí 8-10%.

Rok Registrovaní uživatelé rešerší Uživatelů knihovny Procentuální vyjádření
2016 372 4 091 9%
2017 403 3 953 10%
2018 311 3 894 8%

Tabulka 8: Uživatelé rešeršních služeb v NLK

Z toho vyplývá minimálně jedna otázka, která by měla být osvětlena, a to kolik neregistrovaných uživatelů se stane registrovanými uživateli? Bylo by dobré vědět, jaký vliv mají rešeršní služby v získávání nových uživatelů NLK.

Počet registrovaných uživatelů tak odpovídá zjištění průzkumu PhDr. Davida Horvátha, Ph.D., z roku 2013[11], ve kterém zjistil, že 8% uživatelů 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy využívá rešeršních služeb. Nicméně 44% dotázaných uvedlo, že si rešerše tvoří samostatně, ale 48% respondentů si rešerši sami nezpracovávají ani nevyužívají služeb specialistů. To je zajímavá cílová skupina studentů, lékařů nebo nelékařských pracovníků, která by se mohla stát potencionálními uživateli. Proto by si zasloužila v budoucnu vlastní bližší průzkum.

Samotné výsledky rozdělení uživatelů na registrované a neregistrované můžete vidět v grafu č. 9.

Graf 9: Registrovaní a neregistrovaní uživatelé rešerší v letech 2016 – 2018

Posledním zkoumaným atributem, který lze z objednávek vyčíst, je způsob objednávání rešerše. Byly zvoleny pouze dvě kategorie, a to z důvodu, že objednání rešerše prostřednictvím telefonu nebo e-mailu platí ve srovnání s prvními dvěma kategoriemi za marginální. Mezi lety 2015 až 2018 je vidět trend razantního poklesu osobních objednávek ve prospěch elektronického formuláře. V letošním roce však zatím můžeme hovořit o vyrovnání obou možností.

Graf 10: Způsoby objednání rešerší v letech 2015 – 2019[12]

Závěr – možná východiska a náměty

V současné době revidujeme nastavené pracovní postupy zpracování rešerší kvůli snížení personálního obsazení s cílem tyto postupy zefektivnit. V závislosti na objemu objednávek a kapacitě bude snaha o zapojení dalších kolegů na dohledávání plných textů v elektronické podobě pro uživatele rešeršních služeb. Kromě toho oddělení ISS bude spolupracovat na zlepšení uživatelského servis formou manuálů, kurzů nebo poradenství pro podporu jejich samostatného vyhledávání.

Ve zkoumaném období došlo k celkovému postupnému úbytku rešeršních služeb, ale i k objemu nakupovaných licencovaných databází, ze kterých se mohou poskytovat rešeršní služby i navazující získávání plných textů. To může implikovat závislost počtu elektronických licencovaných zdrojů a zpracovaných rešerší.

Ke zmírnění či zastavení postupného poklesu ukazatelů rešeršních služeb by mohlo výrazně pomoci zvýšené akviziční úsilí v oblasti EIZ a přesvědčení zřizovatele NLK o navýšení prostředků pro tuto oblast.

NLK je základní branou pro získání kvalitních informací pro oblast medicíny a zdravotnictví v ČR s tím, že ke zlepšení uživatelského komfortu rešeršních služeb patří primárně zajišťování dostupnosti vyhledaného primárního dokumentu.

Předpoklad zvýšení počtu EIZ pak může vést k dalším synergiím, což může být např. zvýšení počtu uživatelů knihovny nebo zviditelnění jejich služeb. Nepochybně je také důležité zlepšit povědomí o NLK a o poskytovaných službách a vrátit se k uživatelským výzkumům, které jsou vhodným nástrojem pro potvrzení hypotéz vzešlých z předkládané analýzy rešeršních služeb.

[1] Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). epravo.cz. [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-29-cervna-2001-o-knihovnach-a-podminkach-provozovani-verejnych-knihovnickych-a-informacnich-sluzeb-knihovni-zakon-2631.html] ISSN 1213-189X. [2] ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupný z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/Metodicke-vyjadreni-k-principu-rovnosti-podle-knihovniho-zakona_1.pdf [3] Jelikož pro léta 2014 a 2015 byly dostupné údaje vztahující se pouze k celkovému počtu stažených plných textů, rozhodl jsem se dopočítat jejich hodnotu stažených zahraničních plných textů. Nejprve jsem se musel vypořádat s množstvím volně dostupných plných textů, které jsou dostupné volně díky přístupu Open Access a různým repozitářům. Sledoval jsem tedy počet těchto plných textů na vzorku 20 objednávek. Z tohoto vzorku mi vyšel podíl v rozmezí 10 – 15%. Odečetl jsem z celkových čísel stažených zahraničních plných textů horní a spodní hranici mého pozorování pro roky 2016 – 2018. Následně jsem dopočítal medián stažených zahraničních plných textů za léta 2016 – 2018, který jsem použil jako výchozí hodnotu pro roky 2014 a 2015. [4] MAHMOOD, Khalid. Do People Overestimate their Information Literacy Skills? A Systematic Review of Empirical Evidence on the Dunning-Kruger Effect. Communications in Information Literacy [online]. 2016, 10(2), 199-220 [cit. 2019-12-04]. ISSN 19335954. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=120468655&scope=site [5] Údaje uvedené k 1. 11. 2019 [6] LESENKOVÁ, Eva, Helena BOUZKOVÁ, Adéla JAROLÍMKOVÁ, Filip KŘÍŽ, Klára MAŠKOVÁ a Lenka MAIXNEROVÁ. MedLike – spolehlivé informace o zdraví a nemoci pro občana v Národní lékařské knihovně. In: MEDSOFT … 2017, s. 135-140. ISSN 1803-8115. Dostupné také z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/ [7] Údaje uvedené k 1. 11. 2019 [8] Od všech pracovních dní byla odečtena povinná dovolená a dny strávené na nemocenské. [9] Údaje uvedené k 1. 11. 2019. Data za říjen však nejsou kompletní. To se týká počtu dotazů a stažených plných textů. [10] Uvádí např. město, ve kterém bydlí, místo soukromé praxe atp. [11] HORVÁTH, David. Průzkum informačního chování uživatelů knihovny 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol v Praze. ProInflow [online]. 2014, 5 [cit. 2019-11-06]. DOI: 10.5817/ProIn2013-3-8. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/2013-3-8 [12] Údaje uvedené k 1. 11. 2019


Citace

KOLÍN, Adam. Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2015 – 2018. Lékařská knihovna [online]. 2019, roč. 24, č. 3-4 [cit. 26.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2019-24-3-4/reserse-v-narodni-lekarske-knihovne-v-letech-2015-2018/. ISSN 1804-2031.