Klára Mašková, NLK

Letos v dubnu se konal již 28. semináře Medsoft s tématy spadajícími do oborů zdravotní informatiky a biomedicínského inženýrství. Dvoudenní seminář už po sedmé hostil hotel Academic v Roztokách u Prahy, kde se sešly přibližně čtyři desítky účastníků.

Na úterý bylo naplánováno 18 přednášek. Pan profesor Hendl svou přednášku na téma Program Docear a srovnání se systémy Zotero bohužel nemohl přednést, ale jeho příspěvek na toto téma je spolu s ostatními přístupný v elektronickém sborníku na webových stránkách http://www.creativeconnections.cz/medsoft/.

V první polovině dne proběhly přednášky věnující se hlavně tématu e-Health. Pan prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, uvedl, že při hodnocení EU se České zdravotnictví umístilo nečekaně na předních místech. Zmínil se, že je to díky snadné dostupnosti nových léků a technologií, nízkým mzdám zdravotníků či absenci front. Chybí však koordinace mezi jednotlivými lékaři, rezervy jsou i v prevenci. Elektronické zdravotnictví má v České republice šanci, ale zatím je brzděno nedostatečným konkurenčním prostředím pojišťoven a zbytečnými politickými zásahy. (Svačina; s. 135-139)

Ing. Martin Zeman pak mluvil o tom, jak je na tom příprava Národní strategie elektronického zdravotnictví. Tuto problematiku dále rozvedl koordinátor celého projektu Ing. Jiří Borej.

MUDr. Miroslav Zvolský měl prezentaci s názvem Aktualizace MKN-10 2016, rozšířená publikace datových podkladů, a po něm následovala přehledová přednáška Pomocné vědy informační – Nové přístupy k hodnocení informací od doc. MUDr. Milana Špály, CSc.

Dalším tématem bylo sledování zdravotnického stavu pacientů pomocí mobilních telefonů. Doc. Ing. Jiří Chod, CSc. představil projekt HeRo (Health Robot), jehož součástí je zařízení, které snímá data o systolickém a diastolickém tlaku a následně tyto údaje komunikuje s domácím centrem, lékařským centrem či nouzovým centrem první pomoci atd. (Chod; s. 23)

Na toto téma navázala doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. s přednáškou Jaký je význam kvality dat v oblasti velkých dat? Na případové studii – diabetes docentka Lhotská ukázala, jak je důležité pořizovat správná vstupní data a jak charakterizovat jejich kvalitu (Lhotská; s 86).

Mgr. Marek Mateják, Ph.D. se ve své přednášce Nová generácia elektronických zdravotných záznamov zabýval tím, že pro efektivní léčbu a diagnostiku je potřeba mít rychlou dostupnost všech zdravotnických informací o pacientovi. Aby to však mohlo fungovat, je potřeba zajistit ochranu vysoce citlivých dat. Bylo by vhodné, aby pacient měl přístup ke všem svým datům a mohl si určit, kdo další se k nim dostane. (Mateják; s. 103) Pro vývoj takových systémů a aplikací, které umožňují přístup ke zdravotnickým informacím o pacientovi, je základem standardizovaný přístup. Příkladem využití můžou být dnešní moderní přístupy, jako je například personalizovaná medicína vyžadující práci se specifickými daty o pacientech, které mohou napomoci například při výběru a při optimálním dávkování léků, které jsou závislé na genotypech pacientů. (Mateják; s. 110)

Po přestávce na oběd se ke slovu dostaly lékařské knihovny. Přehledovou přednášku s názvem Didaktické aspekty vyhledávání vědeckých lékařských informací v databázích a digitálních knihovnách měl doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. Doktorka Hana Skálová přednesla svůj příspěvek s názvem Lékařská vysokoškolská knihovna dnes – informační centrum pro studium, vědu a praxi.

Za Národní lékařskou knihovnu v tomto úseku přednášela Mgr. Lenka Maixnerová a PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Magistra Maixnerová vystoupila s přednáškou na téma Budování sbírek Národní lékařské knihovny, kde se zmínila, že NLK spravuje fond o velikosti přibližně 423 000 knihovních jednotek umístěných v 8 depozitářích s ročním přírůstkem okolo 3500 jednotek (Maixnerová; s. 88). Zmínila se o tom, že dochází ke změnám při budování fondů. Dříve bylo zapotřebí dokument vlastnit, aby mohl být zprostředkován čtenáři, zatímco dnes už stačí mít licence k elektronickým zdrojům. Tyto licence však nezajišťují trvalé a dlouhodobé uchování dokumentu. (Maixnerová; s. 101-102)

Doktorka Lesenková pak mluvila o tom, že se Národní lékařská knihovna zapojila do aktivit Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 v oblasti věnující se zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel ČR (Lesenková; s. 12). NLK se věnuje zpřístupňování kvalitních informací o zdraví a nemoci pro laického uživatele. Na webových stránkách NLK lze najít zdroje například o zdravém životním stylu či seznam nemocí  – jejich příznaky, léčení, doporučené postupy srozumitelné pro laiky. (Lesenková; s. 13)

V poslední sekci prvního dne přednášeli z NLK ještě Mgr. Adam Kolín, Bc. Michal Záviška a PhDr. Helena Bouzková. Zatímco Mgr. Kolín mluvil o využívání discovery systému v NLK, Bc. Záviška zmínil šedou literaturu v praxi NLK. Ředitelka Národní lékařské knihovny PhDr. Bouzková přednášela na téma Celoživotní vzdělávání – specializace lékařského knihovníka, tedy o aktuálním stavu Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků v ČR, která je součástí Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015, respektive do roku 2020. Cílem této koncepce je zavedení systému akreditovaného celoživotního vzdělávání profesionálních knihovníků a informačních specialistů. (Bouzková; s. 7)

Ing. Anna Motejlková měla přednášku Vědecké sociální sítě jako nový informační zdroj. Zmínila se, že vědci prostřednictvím sociálních sítí často hledají doporučené publikace ve svém oboru, sdílejí odkazy na své vlastní publikace, či hledají své potencionální nové kolegy, popřípadě diskutují o výsledcích svého výzkumu (Motejlková; s. 113). Zmínila se o sociálních sítích jako Facebook, Twitter, Linkedln, Google+, Academia.edu, ResearchGate či Mendeley. Prostřednictvím posledních dvou sítí lze prohledávat odbornou literaturu, kterou vytvořili uživatelé těchto sítí. Často se lze dostat až k plným textům, popřípadě požádat o ně autora. Navíc je jejich obsah indexován pomocí vyhledávače Google a Google Scholar.(Motejlková; s. 118)

Poslední slovo dne měl RNDr. Jaromír Běláček, CSc. s tématem Projekce budoucí potřeby a spotřeby zdravotnické péče z pohledu analýzy ambulantních pacientů ZZ AGEL 2012-14.

Následující den doc. MUDr. Jiří Kofránek, CSc. společně s Mgr. Markem Matejákem, Ph.D. představili integrativní modely lidské fyziologie. Tyto modely lze komerčně uplatnit ve dvou oblastech a to v lékařských výukových trenažerech či při rozvoji nových léčebných metod a v klinickém testování nových farmak. (Kofránek; s. 63)

Ing. Jiří Potůček pak rozvedl téma personalizované medicíny s přednáškou Využití simulačních modelů pro optimalizovanou farmakoterapii. Jde hlavně o výpočet optimálního dávkování léčiv na základě farmakokinetických a farmakodynamických parametrů modelu distribuce léčiva v organismu. (Potůček, s. 125) Což může napomoci hlavně nemocným s ledvinami a jaterním selháním. (Potůček, s. 128)

RNDr. Čestmír Štuka, Ph.D., MBA představil čtvrtou největší platformu pro kooperativní tvorbu webových stránek wiki s medicínskou tématikou – WikiSkripta. Jde o výukový portál pro české a slovenské studenty medicíny (Štuka; s. 168). WikiSkripta byla spuštěna v roce 2008 a dnes mají více jak 8 500 článků a 166 360 421 zhlédnutí (Štuka; s. 172-173). Existuje ještě její anglicky psaná verze WikiLectures, ale ta nemá tak velký úspěch.

Předposlední prezentace patřila prof. Ing. Michaelu Valáškovi, DrSc. a to na téma Roboti v medicíně, současnost a perspektivisty. Poslední byla přednáška doc. MUDr. Jiřího Kofránka, CSc. Bilanční pojetí acidobazické rovnováhy.

Myslím, že letošní Medsoft se vydařil. Slyšeli jsme spoustu zajímavých aktuálních témat a perspektiv do budoucna.

MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. První. Praha: Creative Connection, 2016 [cit. 2016-04-20]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/

Příspěvky

SVAČINA, Štěpán. České zdravotnictví v evropském kontextu nejen z hlediska e-Health. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. První. Praha: Creative Connections, 2016, s. 135-139 [cit. 2016-04-20]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Svacina.pdf

CHOD, Jiří. HeRo – Health Robot. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connections, 2016, s. 23-29 [cit. 2016-06-06]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Chod.pdf

LHOTSKÁ, Lenka. Jaký je význam kvality dat v oblasti velkých dat? In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connections, 2016, s. 78-87 [cit. 2016-06-06]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Lhotska.pdf

MATEJÁK, Marek. Nová generácia elektronických zdravotných záznamov. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník[online]. Praha: Creative Connections, 2016, s. 103-112 [cit. 2016-06-06]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Matejak.pdf

MAIXNEROVÁ, Lenka. Budování sbírek Národní lékařské knihovny. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connection, 2016, s. 88-102 [cit. 2016-06-07]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Maixnerova.pdf

LESENKOVÁ, Eva. Podpora zdravotní gramotnosti občana: Ověřené zdroje informací zdraví a nemoci v NLK. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connection, 2016, s. 88-102 [cit. 2016-06-07]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Bouzkova_Lesenkova.pdf

BOUZKOVÁ, Helena. Celoživotní vzdělávání: Specializace lékařského knihovníka. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connection, 2016, s. 7-11 [cit. 2016-06-07]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Bouzkova.pdf

MOTEJLKOVÁ, Anna. Vědecké sociální sítě jako nový informační zdroj. In:MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connection, 2016, s. 113-119 [cit. 2016-06-07]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Motejlkova.pdf

KOFRÁNEK, Jiří. Integrativní modely lidské fyziologie: Historie, současnost a perspektivy. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connection, 2016, s. 38-70 [cit. 2016-06-07]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Kofranek.pdf

POTŮČEK, Jiří. Využití simulačních modelů pro optimalizovanou farmakoterapii. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník [online]. Praha: Creative Connection, 2016, s. 120-129 [cit. 2016-06-07]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Potucek.pdf

ŠTUKA, Čestmír. WikiSkripta. In: MEDSOFT 2016: Sborník příspěvků – 28. ročník[online]. Praha: Creative Connection, 2016, s. 168-178 [cit. 2016-06-07]. ISBN 978-80-906004-8-5. ISSN 1803-8115. Dostupné z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/2016/Medsoft_2016_Stuka.pdf

Citace

MAŠKOVÁ, Klára. MEDSOFT 2016. Lékařská knihovna [online]. 2016, roč. 21, č. 1-2 [cit. 25.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2016-21-1-2/medsoft-2016/. ISSN 1804-2031.