Kateřina Šafářová, Radana Kodetová, NLK
V polovině června roku 2017 se uskutečnil v prostorách Národní knihovny České republiky (NK ČR) v Praze seminář pořádaný SKIP ve spolupráci s NK ČR s názvem Digitální demence? Ano nebo ne? Tématem semináře bylo používání digitálních médií a jejich škodlivost nebo prospěšnost na společnost.
Seminář měl odpovědět na otázky, co dělají digitální technologie s životy dospělých i dětí. Jakou roli hrají digitální média ve výuce, jak se s nimi učí děti, dospělí? Dalším tématem bylo přiblížení situace digitálních technologií v našem školství, jaké jsou současné trendy jejich vývoje a jak tyto technologie ovlivňují žáky. První se ke slovu dostal PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D., který se zabývá problematikou využívání digitálních technologií ve vzdělávání a vzdělávacími technologiemi. Nastínil současnou situaci této problematiky v českém školství a s tím související návrh Strategie vzdělávání. Podotkl, že vybavenost škol informačními technologiemi je poměrně dobrá, ale efektivnost využívání při výuce učiteli i žáky zaostává. Sami rodiče jsou k zavádění informačních technologií do výuky poměrně skeptičtí, hlavním důvodem dle Neumajera je, že si rodiče neumí představit, jak tyto nástroje lze ve výuce využívat.
Po jeho vyčerpávající prezentaci se ke slovu dostala Ing. Iva Pekníková z Městské knihovny Litomyšl – knihovnice organizující univerzitu třetího věku a lektorka kurzu trénování paměti pro seniory. Její příspěvek se týkal digitální demence, kterou zjednodušeně charakterizovala jako duševní pokles. Digitální demence byla zmiňovaná ve vztahu vlivu sociálních sítí, počítačových her, pozornosti, závislosti a agresi na lidskou osobnost. U každého tématu byly zmíněny klady i zápory při jejich využívání. Informační technologie jsou nesporně velkým přínosem pro lidstvo, ale je důležité najít zdravou mez při jejich používání. Nadužívání může mít na lidstvo neblahý vliv, ať už se jedná o zdravotní nebo psychickou stránku. 
Úvahy přednášející vycházely z dostupných knih k tématu, pozornost se obracela ke knize Digitální demence německého autora Spitzera, který v ní tento pojem charakterizuje jako „psychický proces, ve kterém přílišné užívání digitálních médií vede k rozkladu kognitivních funkcí mozku (poruchy paměti, pozornosti a soustředění, emocionální zploštění a celková otupělost).“ Podle názoru přednášející má však kniha velmi skeptický nádech. (Pozn.: Knihy Digitální demence i Kybernemoc!: jak nám zdigitalizovaný život ničí zdraví téhož autora jsou dostupné ve fondu Národní lékařské knihovny).
Přínosem semináře bylo uvědomění si existence jevu digitální demence s jeho pozitivními i negativními dopady. Jevu, který ovlivňuje mysl i tělo člověka. V náplni semináře poněkud chybělo více praktických příkladů a zajímavostí z praxe knihovnictví.
Právě proto seminář vedl k zamyšlení i k různým otázkám typu: Co může člověk pracující většinu dne v knihovně dělat preventivně pro to, aby se s negativními účinky nadužívání digitálních technologií dobře vypořádal a nepodléhal nežádoucím vlivům, jako jsou např. bolesti zad, nadváha, oční problémy atd.?
Jak knihovna jakožto zaměstnavatel přispívá a může přispět k tomu, aby její knihovníci byli schopni co nejdéle dobře pracovat ve zdraví a uspokojovat potřeby svých uživatelů? Jak se může knihovna a její knihovníci zasadit o to, aby jejich uživatelé byli nežádoucími účinky diskutovaného jevu méně postiženi a byli schopni maximálně využívat pozitiva digitálních technologií? A k řadě dalším.
Citace
ŠAFÁŘOVÁ, Kateřina a Radana KODETOVÁ. Digitální demence? Ano nebo ne?. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 3-4 [cit. 19.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2017-22-3-4/digitalni-demence-ano-nebo-ne/. ISSN 1804-2031.