Klára Mašková, NLK

Úvod

Národní lékařská knihovna (dále jen NLK), ostatně jako každá jiná knihovna, řeší v rámci svých služeb i online podporu uživatelů. Z praxe referenčních knihovníků NLK vyplývá, že největším problémem v online prostředí knihovny, se kterým se uživatelé dennodenně vypořádávají, je přístup k plným textům.

Knihovna má několik databází s plnými texty, které však zatím nejsou zpřístupněny z jednoho místa. V NLK je snaha propojit všechny možné online přístupy prostřednictvím portálu Medvik, ve kterém lze prohledávat jak katalog knihovny, tak databázi monografií, časopisů a článků českých autorů a zdrojů pro odvětví lékařství a zdravotnictví BMČ (Bibliographia medica Čechoslovaca). K zahraničním dokumentům se lze v NLK dostat buď přes portál Summon nebo přímo přes jednotlivé databáze.

V případě portálu Medvik však přístup k plnému textu zatím není vůbec jednoduchý. Když má  daný dokument elektronickou verzi, je možné se k plnému textu dostat třemi způsoby: v digitální knihovně, online databázi nebo na stránkách vydavatele. U každého dokumentu může být dostupnost jiná, proto při získávání plného textu je potřeba u jednotlivých dokumentů postupovat různými způsoby. Pro uživatele je tedy velmi obtížné naučit se, jak získat plný text. V praxi se tedy setkáváme s tím, že při registraci uživateli sice ukážeme, jak v portálu Medvik vyhledávat a získávat potřebné texty, ale vzhledem k množství informací, se často stává, že nebohý uživatel většinu nabytých informací ztratí dříve, než dojde k počítači, aby si dané dokumenty sám vyhledal.

Toto může být jen jednou z ukázek úskalí, se kterými se uživatelé setkávají. S dalšími problémy se uživatel setkává například, když dochází ke změnám vyhledávacího prostředí, k chybám v systému (např. systém hlásí dostupnost dokumentu, ale ve skutečnosti není), apod. Někteří uživatelé do knihovny zavítají jen dvakrát do roka, když mají například zkoušky a málokterý se po půl roce vybaví složitý systém získávání plných textů.

Z těchto všech důvodů, ale i jiných, by knihovna měla podporovat online podporu uživatelů. Takovou, která je dostupná 24 hodin denně – 7 dní v týdnu a odkudkoli. Řešením mohou být online tutoriály, které nabízejí širokou škálu forem, šetří čas uživatelům i knihovníkům, a mohou také zapojit uživatele s odlišnými styly učení: pozorování, poslech a praktické učení [1]. Uživatelé si také mohou nastavit vlastní tempo, či si daný tutoriál podle libosti zopakovat. Online tutoriály mohou být také přívětivější pro uživatele, kteří se při osobní komunikaci setkávají s různými bariérami [3]. Jde například o cizince nebo sluchově handicapované.

Co jsou to vlastně online tutoriály?

Online tutoriály jsou pokyny, které mohou být vyjádřeny pomocí textů, obrázků či videa, popřípadě kombinací těchto složek, umístěné na webu a propojené tak, aby se k nim uživatel rychle a snadno dostal v momentě, kdy je nejvíc potřebuje. Tutoriál by měl jasně a stručně poskytnout instrukce jak něco udělat tak, aby bylo dosaženo zadaného cíle [4].

Vydavatelé jednotlivých databází většinou poskytují své vlastní tutoriály. Knihovně však nic nebrání v tom, aby alespoň na již existující tutoriály odkázala také ze svých stránek. Ne všechny knihovny mají vlastní knihovní systém, ke kterému by musely vytvářet vlastní návody. Návody ke komerčním systémům pravděpodobně již někde existují. Lze však doporučit vytvoření stránky, který by byla rozcestníkem pro všechny dostupné tutoriály, které se dané knihovny týkají.

Tutoriály však nemusí být pouze o tom, jak něco vyhledat, ale například i o to jak si založit průkaz, či jak je možné v knihovně získat kopii, jak funguje tiskárna, nebo jak si vytvořit citaci.

Jaké formy tutoriálů mohou existovat a jak takový tutoriál vytvořit?

Mimo prostý text, který ovšem může být doplněn o různé zvýrazňující prvky (tučné písmo, barevné zvýraznění, atd.) a hypertextové odkazy lze pokyny vizualizovat pomocí:

1. Snímek obrazovky

Jde asi o nejjednodušší formu tutoriálů, která může být při poskytování instrukcí pro uživatele přívětivější a intuitivnější než prostý text. Snímek obrazovky může být doplněn instruktážními prvky, jako jsou například text, šipky či zakroužkování důležitých prvků. S příchodem Windows 7, který obsahoval nástroj Výstřižky, se tvorba snímků stala ještě jednodušší než prostřednictvím tlačítka PrintScreen. Ve Windows 10 je tento nástroj rozšířen o další funkce jako například pero či zvýrazňovač. K zvýraznění určitých částí obrázku tedy už není zapotřebí jiného programu.

2. Slidecast

Slidecast je multimediální učební objekt, složený z jednotlivých snímků, které dohromady vytváří film[1]. V podstatě jde o prezentace, které mohou být také nastaveny k automatickému posunu. Na web mohou být umístěny například jako videa na platformě Youtube nebo jako prezentace prostřednictvím sekundární aplikace, jako například Slideshare. Prezentace se dají jednoduše vytvořit pomocí programu Microsoft PowerPoint, který v novějších verzích umožňuje z prezentace vytvořit video. Dalším nástrojem pro tvorbu prezentací může být například online nástroj Prezi.

Ukázka tutoriálu typu slidecast s názvem Vyhledáváme odborné informace – lekce hygiena, které připravilo Středisko vědeckých informací LF UK a knihovna FN

3. Video

Videa lze rozdělit do 3 skupin na živé video, video obrazovky nebo animaci.

Pro vizualizaci instrukcí především v online prostředí je nejvhodnější video obrazovky (screencast). Pomocí softwaru, který zaznamenává děj na obrazovce, lze zachytit a uživatelům třeba ukázat, jak pracovat se systémem, softwarovým balíčkem nebo webovými stránkami. Takový software je dostupný i zdarma (například CamStudio nebo Free Screen Recorder). V takové verzi však často chybí možnosti video doplnit instruktážními prvky, například textovými bublinami.

Příkladem z NLK může být video Jak vyhledávat v BMČ:

Živé video je vhodné třeba pro orientaci v knihovně. Tvorba živého videa je však náročnější na techniku, která je potřeba k jeho natočení. Jde hlavně o kameru, mikrofon, stativ či vhodné osvětlení. Důležitým prvkem živého videa bývá osoba – herec, který by měl mít dobré divadelní schopnosti přednášejícího. Hotová videa se pak ještě musí upravovat v programech jako například DaVinci Resolve, který nabízí zadarmo beta verzi ke stažení.

Dnes již není také těžké vytvořit animované video, přesto je jednou z nejméně používaných forem videí pro tutoriály v knihovnách. Na rozdíl od živých videí mají animace výhodu, že v nich nemusí účinkovat žádní herci a zároveň odpadají finanční náklady na pořizování vybavení pro natáčení. Animace jsou příležitostí ukázat zábavnou, neformální stránku knihovny a zároveň umožňují uživateli předat potřebnou informaci.[1] Příkladem pro tvorbu animací může být placený online nástroj GoAnimate, což je platforma založena na cloudových animacích, pomocí kterých lze rychle a snadno vytvářet animovaná videa bez znalosti pozadí vytváření animací. Uživatelé nástroje si mohou vybrat z desítky tisíc předanimovaných aktiv, které lze jednoduše v rozhraní nástroje ovládat. Typy aktiv zahrnují například znaky, akce, šablony, rekvizity, textové schránky, hudební stopy a zvukové efekty. Podobně jako GoAnimate funguje také PowToon, který ovšem nabízí zdarma částečně omezenou verzi.

4. Interaktivní video

Interaktivní video je asi nejzajímavější formou tutoriálů. Dohromady spojuje všechny prvky přechozích tutoriálů s tím rozdílem, že nutí uživatele vymanit se z pasivní role sledovatele obsahu a umožní mu účastnit se daného materiálu. Mezi interaktivní prvky patří například simulace, hry, provázející obrázky či reagující časové osy. Existují různé formy zapojení uživatele. V některých videích se mohou nacházet pouze odkazy, které odvedou uživatele do jiných částí videa nebo na jiný obsah mimo video. Jiné formy interakce videa pak umožní uživateli přímo se vnořit do videa a řídit jeho děj. Interaktivní videa mají potenciál být efektivnější než statické tutoriály. Problém interaktivních videí je však v jejich tvorbě. Samotná tvorba je zdlouhavá a je k ní potřeba správný program, který umí dané video vyexportovat ve formátu HTML5 (např. Adobe Captivate). Obdobu interaktivního videa lze vytvořit také pomocí PowerPointu. Dříve bylo možné vytvářet interaktivní videa pomocí programu Wink, který byl zadarmo. Bohužel tento program umí daná videa vyexportovat pouze do formátu SWF, který pro své spuštění potřebuje Adobe Flash Player, ten ale přestane být podporován v roce 2020.

NLK má nově koupenou licenci programu Adobe Captivate. Interaktivní videa si zatím mohli vyzkoušet knihovníci v e-learningovém kurzu Medicínské informace pro knihovny 2018: systémy a nástroje pro vyhledávání.

Příklad interaktivního videa naleznete na: http://www.medvik.cz/testing/video/google/

Tutoriály a zdravotnické knihovny

Z analýzy, která byla součástí bakalářské práce, která byla obhájena v lednu 2018 na ÚISK FF UK pod názvem “Analýza tutoriálů pro vyhledávání v informačních zdrojích českých zdravotnických knihoven”, vyplývá, že z celkového počtu 124 evidovaných zdravotnických knihoven, mělo své webové stránky 70 knihoven. Je tedy celkem zarážející, že pouze 14 knihoven má na svých stránkách nějaké tutoriály, z toho 7 knihoven vlastní tutoriály vytváří i odkazuje na tutoriály vytvořené někým jiným, 2 knihovny mají na svých stránkách pouze vlastní tutoriály a dalších 5 knihoven odkazuje na tutoriály, které vytvořil někdo jiný.

Nízký počet vlastních tutoriálů může být způsoben také tím, že téměř všechny webové stránky zdravotnických knihoven jsou součástí webů institucí, pod které knihovny spadají. Knihovny pak mohou mít omezený přístup k úpravě svých webových stránek a to jak po formální, tak ok obsahové stránce.

Z výsledků analýzy vyplynulo, že vlastní tutoriály vytvářejí pouze knihovny lékařských fakult, VŠ zařízení a integrovaných pracovišť. Celkem se na stránkách těchto knihoven nachází 64 tutoriálů a to z oblastí: elektronických informačních zdrojů a vyhledávání (39 tutoriálů), služeb (3 tutoriály), technického vybavení knihovny (9 tutoriálů), citování a citovanosti (7 tutoriálů) a jiných (6 tutoriálů).

Tutoriály tvořené zdravotnickými knihovnami jsou v různých formách. Nejvíce tutoriálů je vytvořeno v kombinaci textů a snímků (24 tutoriálů). V této formě vytváří své tutoriály sedm z devíti zdravotnických knihoven. Nejvíce jich má na svých stránkách Knihovna univerzitního kampusu MU (10 tutoriálů). Další velmi používanou formou tutoriálů jsou interaktivní videa. Na stránkách třech zdravotnických knihoven, existuje celkem 22 interaktivních videí. Opět nejvíce tutoriálů v této formě má na svých stránkách Knihovna univerzitního kampusu MU (20 tutoriálů). [2]

Některá doporučení vyplývající z analýzy:

1. Pozor na formáty

Při tvorbě tutoriálů je potřeba dopředu pečlivě plánovat, nejen obsah, ale i umístění tutoriálů a jeho formát. Například text nebo obrázky lze uložit na web v nějakém textovém souboru (PDF, DOC, PPT…) nebo přímo do těla stránky. Oba způsoby mají své výhody a nevýhody. Například v textovém programu se lépe pracuje s úpravami obrázků a textů do určité podoby lépe než v HTML kódu. Na druhou stranu, když se uživatel chce dostat k obsahu dokumentu, je to pro něj krok navíc. Další překážkou může být, je-li vyžadováno, aby si uživatel tutoriál před otevřením nejprve stáhnul. Největší komplikací však může být, to, že uživatel nemusí mít ve svém zařízení příslušný program pro to, aby si tutoriál otevřel. Nehledě na to, že některé formáty s sebou přinášejí bezpečnostní rizika (například formát DOC).

Při získávání podkladů pro analýzu bylo zjištěno, že knihovny mají problém se samotným vkládáním tutoriálů na web. Největší potíže se vyskytli u interaktivních videí. Všechna videa byla ve formátu SWF, což je sám o sobě problémový formát, jak již bylo zmiňováno výše. Pokud je však video vnořeno do webové stránky, zatím stačí pro jeho zobrazení povolit přehrávání flash. Bohužel se na webových stránkách knihoven našla i taková videa (celkem 3), která nebyla vnořena do stránky, ale po kliknutí na jejich odkaz, se začal stahovat soubor ve formátu SWF. Neznalý uživatel, pak těžko může vědět, že soubor SWF lze ručně otevřít přes jakýkoli prohlížeč podporující flash.

2. Zvolte správnou délku

Nelze jednoduše říct, jak má být který tutoriál dlouhý. Obecně lze však doporučit, jsou-li tutoriály příliš dlouhé, rozdělit je na jednotlivé menší části. Jednotlivé části pak mohou být v jednom souboru, ale měli by být nějak vizuálně oddělené a se snadným přístupem ke každé jednotlivé části. Například dlouhý text, lze rozdělit na kapitoly a na začátek tutoriálu lze umístit jednoduché menu s hypertextovými odkazy. Interaktivní videa také umožňují nastavení menu s obsahem, pomocí kterého se uživatel může pohybovat napříč jednotlivými částmi.

Samotná videa by všeobecně neměla přesahovat délku 3 minut, uživatelé pak ztrácejí pozornost a zkušenosti ukazují, že větší část lidí na delší videa nedokouká. Opět je tedy na zvážení, jestli delší video nelze nastříhat na menší části, které pak lze propojit pomocí nějakého rozcestníku.

3. Nezapomeňte kontrolovat aktuálnost tutoriálů

Jsou-li vytvořeny tutoriály, je potřeba dát pozor na to, jestli je jejich obsah stále aktuální. Dochází-li ke změnám systému, může dojít k tomu, že tutoriál přestane být pro uživatele srozumitelný. S potřebou tutoriály aktualizovat je potřeba počítat i při jejich tvorbě. Snadněji se upravují jednotlivé obrázky, než celé video. Při volbě formy tutoriálu, je tedy potřeba dopředu zvážit to, jak moc se činnost obsažená v tutoriálu bude do budoucna měnit.

Z celkového počtu tutoriálů na stránkách zdravotnických knihoven bylo pouze 28 tutoriálů mladších 5 let. Nejstarší tutoriál pochází z roku 2005 a nejvíce tutoriálů vzniklo v roce 2016 (9 tutoriálů).

Na závěr

Na uživatele v knihovnách čeká mnoho nástrah a knihovna by svému uživateli měla poskytnout možnost, aby se s těmito nástrahami sám vypořádal. Zprostředkování potřebných informací prostřednictvím tutoriálů je tedy určitě na místě.

Nástroje, které se dají používat pro tvorbu tutoriálů, se rychle inovují a jejich ovládání je stále jednodušší, můžeme tedy doufat, že tutoriály budou ve vzdělávání v budoucnu více užívány. V případě, kdy knihovna nemá prostředky ani čas vytvářet své vlastní tutoriály, může alespoň poskytnout svým uživatelům informaci, kde takový tutoriál najít.

Rozhodnutí vytvářet tutoriály by však měla nejdříve provázet rozvaha o jejich obsahu a vhodnosti zvolené formy a u každé respektovat její specifika. Každá z forem tutoriálů má své nástrahy, kterým se však dá vyhnout pečlivým plánováním. Nejen, že je potřeba správně zvolit danou formu, ale také její formát a jeho možnosti umístění na web. Při tvorbě tutoriálu je nutné mít na zřeteli potřeby uživatelů, kteří by se k tutoriálu měli snadno dostat a to tehdy, když jej budou potřebovat a v co nejkratší době. Na závěr snad ani není potřebovat zmiňovat to, že by uživateli měli být jasné a srozumitelné.

Literatura:

1. MARTIN, Nichole A. a Ross MARTIN. Would You Watch It? Creating Effective and Engaging Video Tutorials. Journal of Library & Information Services in Distance Learning [online]. 2015, 9(1-2), 40-56 [cit. 2017-11-21]. DOI: 10.1080/1533290X.2014.946345. ISSN 1533-290x. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/1533290X.2014.946345

2. MAŠKOVÁ, Klára. Analýza tutoriálů pro vyhledávání v informačních zdrojích českých zdravotnických knihoven. Praha, 2018. Bakalářská práce. Karlova univerzita, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Iva Zadražilová.

3. MESTRE, Lori S. Designing effective library tutorials: a guide for accommodating multiple learning styles. Oxford: Chandos Publishing, 2012. Chandos information professional series. ISBN 978-1-78063-325-1. Dostupné také z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10815671

4. SVĚTLÁ, Jindra. Návod jako slohový postup a typ textu. Naše řeč [online]. 2002, 85(3), 119-129 [cit. 2018-02-13]. ISSN 0027-8203. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7681

---

Citace

MAŠKOVÁ, Klára. Možnosti online tutoriálů ve zdravotnických knihovnách. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 1-2 [cit. 21.12.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2018-23-1-2/moznosti-online-tutorialu-ve-zdravotnickych-knihovnach/. ISSN 1804-2031.