Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

V Technickém muzeu v Brně byla 4. června otevřena výstava Až na kost! Představuje stavbu a fungování lidské kosti a způsoby, jakými bylo, je a bude možné kosti léčit, rovnat a nahrazovat.  Pokud vás zaujala výstava Člověk v náhradách v Národním technickém muzeu, pokud vás zajímá medicína, historie lékařství nebo budoucnost propojení lidské tkáně a moderních technologií, výlet do Brna se rozhodně vyplatí. Pokud již na jižní Moravě jste, nebo budete, rozhodně si výstavu nenechte ujít.

Výstava, kterou s řadou spolupracovníků připravili dr. Tomáš Suchý a dr. Lucie Vištejnová, vás seznámí se stavbou a funkcí kostí a provede vás vývojem léčebných postupů od dávnověku až po současnost. Kost je živý, kompozitní orgán, který se po celý lidský život vyvíjí, přizpůsobuje životnímu stylu člověka a přestavuje se v závislosti na změnách vnějšího i vnitřního prostředí. Na výstavě uvidíte mikroskopickou strukturu kosti a pochopíte, co dává kostem jejich tvrdost, houževnatost i pružnost.

Především na antropologických nálezech pak výstava ukáže zranění a nemoci kostí, s nimiž se naši předkové museli vyrovnat: zlomeniny, onkologická onemocnění či artrózu kostí. Historické příklady onemocnění jsou základem pro představení stále se vyvíjejících technologií, které dnes jsou – nebo záhy budou –  schopny nemocnou tkáň vyléčit či nahradit.

Zkoumání struktury a funkce lidské kosti probíhalo již v 2. polovině 19. století napříč disciplínami. Již tehdy si inženýři a lékaři povšimli podobností mezi strukturními nákresy a výpočty strojů a staveb a formami, do nichž se vyvíjí kostní tkáň. V 60. letech 19. století demonstroval anatom Georg Hermann von Meyer (1815–1892) klenuté uspořádání trámců v nártní a patní kosti. V rozpravě s Meyerem poukázal strojní inženýr a matematik Karl Culmann (1821–1881) na to, že trámčitá struktura kosti je uspořádána ve směru největšího zatížení, podobně jako například u parního jeřábu, jejž v r. 1850 navrhl William Fairbairn. Chirurg a jeden ze zakladatelů ortopedie Julius Wolff (1836-1902) pak formuloval zákon, podle nějž se trámce kosti zdravého člověka průběžně adaptují na změnu zatížení.

Dnes víme, že toto srovnání platí jen zčásti. Na rozdíl od jeřábu je kost nestejnorodá, vzniká spojením řady materiálů s různými vlastnostmi a při pohybu není zatěžována trvale, staticky, ale dynamicky, se střídáním napětí a uvolnění. Role inženýrů, fyziků a dalších vědců při pochopení fungování kosti se však nezmenšila, spíše naopak. V porovnání s mechanickým obrazem kostní zátěže, typickým pro 19. století, se okruh odborníků, kteří se nad kostí setkávají, jen rozšířil o chemiky, informatiky, molekulární a buněčné biology, biomechaniky a další. Při vytváření kostních a kloubních náhrad je tato mezioborová spolupráce naprosto zásadní.

Hlavním tématem výstavy jsou funkční kostní náhrady, vývoj poznání v oboru kostního inženýrství a historie kosterních implantátů v Čechách a na Moravě. Uvidíte ukázky hřebování i zevní fixace zlomenin a technik prodlužování kostí, náhrady velkých kloubů jako je kyčel, koleno či rameno i materiály, které zajistí jejich hladké mechanické fungování, bezešvé propojení s živou tkání i prevenci pooperačních zánětů. Seznámíte se s využitím nanovláken, umělých kostních minerálů či kolagenu, možnostmi 3D tisku kloubních implantátů na míru poškozené kosti, aplikace kmenových buněk či vývojem kostních povrchů, které uvolňují antibiotika. Na časové ose s ukázkami implantátů můžete sledovat historii kosterní technologie v Československu a České republice. V interaktivním koutku si sami můžete poskládat kostru i puzzle průřezu kosti.

Na výstavu, k níž svým malým dílem přispělo i Zdravotnické muzeum NLK, vás zveme po celé léto až do 29. září 2019.

---

Citace

KRÝSL, Šimon. Až na kost!. Lékařská knihovna [online]. 2019, roč. 24, č. 1-2 [cit. 22.12.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2019-24-1-2/az-na-kost/. ISSN 1804-2031.