Dr. Marta EHLOVÁ

Borůvkovo sanatorium v Praze je spojeno s několika významnými událostmi naší novodobé historie. Z medicínského hlediska se vznikem Oddělení pro léčbu popálenin, z pohledu občanského se jmény Josef Toufar a Jan Palach. V prostorách sanatoria se v minulosti vystřídalo několik převážně lékařských institucí.

Prameny k historii dvojdomu č. 1607/63 a 1627/61 v Legerově ulici v Praze 2 Novém Městě známého jako Borůvkovo sanatorium jsou skromné. Oba domy byly postaveny v r. 1882 odděleně, a až později – v roce 1931 – byly při rekonstrukci a dostavbě spojeny.

V roce 1885 do roku 1919 se dnešní Legerova ulice jmenovala Táborská, v období let 1919 až 1940 nesla jméno po francouzském slavistovi Louis Légerovi, profesoru na pařížské Sorbonně, podporovateli myšlenky samostatného Českého státu /správná výslovnost jména je ,,leže“, vžitá je však výslovnost fonetická – Leger/, od roku 1940 do roku 1945 to byla ulice Havlíčkova, později se přejmenovala na ulici Lidových milicí a v roce 1990 se ulici vrátil její název Legerova.

Před rekonstrukcí a dostavbou domů si v domě č. 1627/61 otevřel sanatorium přední český gynekolog a chirurg MUDr. Jaroslav Hausman (1827 – 1923). Doktor Hausman byl úspěšný lékař a nadšený sportovec. V roce 1885 byl zakladatelem cyklistického, později fotbalového klubu SK Slavia Praha, v roce 1900 se stal jeho prvním klubovým prezidentem. I proto měla být v jeho sanatoriu poskytovaná zdravotní péče také slavistickým sportovcům.

Po smrti MUDr. Hausmana v roce 1923 převzal soukromé sanatorium chirurg a porodník MUDr. Vladimír Borůvka. Léčebná péče zde byla zajišťována movitějším pacientům první republiky. Údajně se zde měly provádět i potraty, v té době nelegální. V roce 1931 MUDr. Borůvka koupil vedlejší dům a sanatorium tak rozšířil.

V červenci 1942 bylo sanatorium změněno na lékařskou kliniku určenou výhradně pro německé děti ubytované v protektorátu v rámci tzv. akce KLV – Kindelandverschickung, což byl program pro vysílání německých dětí na venkov. Zdravotní péči o tyto děti původně zajišťovaly české nemocnice. Z německé strany však sílily obavy, že český lékařský a zdravotnický personál není zárukou správné péče o ně, nehledě na to, že sami rodiče nesouhlasili, aby se jejich potomci stýkali s českými (protektorátními) občany. Český personál byl propuštěn a nahrazen personálem německým.

Po válce byla klinika přeměněna opět na sanatorium. Po únoru 1948 bylo sanatorium znárodněno a zařízeno pro poskytování léčebné péče prominentům tehdejšího režimu; měla se zde léčit i Marta Gottwaldová.

V pokoji číslo 312 zde, na následky výslechů StB ve Valdicích, dne 25. února 1950 zemřel římskokatolický kněz Josef Toufar.

Významným mezníkem Borůvkova sanatoria byl rok 1953. Zásluhou profesora Františka Buriana, který jako první na světě v roce 1925 založil Ústav plastické chirurgie, bylo ve 4. patře otevřeno Oddělení pro léčbu popálenin Kliniky plastické chirurgie, jakožto součást Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Oddělení si díky své špičkové odbornosti získalo světový ohlas. Při každé dekádě výročí jeho založení organizovala Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně mezinárodní sympozium.

Na toto oddělení byl 16. ledna 1969 převezen vysokoškolský student Jan Palach, který zde o tři dny později na následky popálení zemřel.

Oddělení pro léčbu popálenin bylo v roce 1983 přemístěno do nové budovy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Následující rok dům získala Akademie věd a do jeho prostor umístila Farmakologický ústav a Ústav experimentální medicíny. V 90. letech minulého století tu sídlilo nakladatelství Academia.

Prostory sanatoria nakrátko sloužily i Fakultě humanitních studií, která bývalé operační sály ve 4. patře využila jako auditoria.

V den výročí úmrtí Jana Palacha 19. ledna 2014 byla na fasádě domu, jako památník, vyobrazena podobizna Josefa Toufara a Jana Palacha.

---

Citace

EHLOVÁ, Marta. Borůvkovo sanatorium v Praze. Lékařská knihovna [online]. 2019, roč. 24, č. 1-2 [cit. 22.12.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2019-24-1-2/boruvkovo-sanatorium-v-praze/. ISSN 1804-2031.