18. mezinárodní konference QQML 2026

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Ve dnech 26. až 29. května 2026 probíhala v Bukurešti 18. mezinárodní konference QQML, jejímž pořadatelem byla International Society for the Advancement of Science and Technology (ISAST). Bohatý program byl tradičně členěn do několika typů sekcí a bloků. Zahrnoval pět plenárních zasedání (PS 1 – PS 5) s hlavními přednáškami, workshopy, posterové sekce a řadu odborných panelů (SCS 1 – SCS 8), které probíhaly paralelně v několika sálech. Společným jmenovatelem konferencí QQML je propojení kvalitativních a kvantitativních metod a jejich využití v knihovnách, informační vědě, digitálních informačních systémech a v práci se znalostmi a daty. Jádrem konferencí se stala myšlenka, že moderní knihovnictví a informační management musí spojovat data, technologie, člověka a výzkumné metody.

18. ročník konference QQML 2026 ukázal výrazný posun v chápání role knihoven ve společnosti ovlivněné digitální a umělou inteligencí. Hlavní příspěvky se shodly na tom, že knihovny již nejsou pouze institucemi zajišťujícími přístup k informacím, ale stávají se aktivními aktéry vzdělávání, vědecké komunikace a ochrany informačních práv.

Konference QQML si dlouhodobě udržuje pověst komorní mezinárodní akce s přátelskou atmosférou a skvělými podmínkami pro networking. Pozitivní dojmy účastníků z minulých let to jen potvrzují.

Ústředním tématem se stala teze, že samotná dostupnost informací již není dostačující. Důraz se přesouvá k jejich porozumění, kritickému hodnocení a schopnosti využití v praxi. Knihovny tak vstupují do role podporovatelů digitální, datové a informační gramotnosti, zejména v kontextu rychlého rozvoje AI a algoritmických systémů.

Další důležitou linií byla otázka vztahu člověka a nových technologií. Diskuse o konceptu „human in the loop“ [WYBER, S.] zdůraznila nutnost zachovat lidský dohled nad automatizovanými procesy a zajistit transparentnost a etiku při využívání umělé inteligence v informačním prostředí. Současně se objevila i témata tzv. „čtvrté generace práv“, která rozšiřují tradiční rámec informačních práv o digitální a algoritmický kontext.

Konference rovněž akcentovala proměnu akademických knihoven v tzv. „visibility hub“ vědy [REPANOVICI, A.], tedy pracoviště, která se aktivně podílejí na zviditelňování a propojování vědeckých aktivit a rovněž poskytují služby v oblasti správy výzkumných dat, otevřené vědy a vědecké komunikace. Knihovny se tak stávají strategickými partnery výzkumu a nikoli pouze podpůrnou službou.

Velký důraz byl kladen na význam knihoven coby součásti veřejné znalostní infrastruktury, která chrání kulturní paměť, podporuje pluralitu informací a přispívá k demokratické společnosti. V tomto rámci vystupují knihovny jako klíčoví aktéři zajišťující rovnováhu mezi technologickým vývojem a společenskou odpovědností.

Celkově QQML 2026 potvrdila trend transformace knihoven směrem k multidisciplinárním institucím, které propojují vzdělávání, výzkum, data a etiku informací v éře umělé inteligence.

Ve čtyřdenním programu bylo zařazeno 5 plenárních zasedání. 

Plenární zasedání (PS1) 26. května

Příspěvek prezentovaný v rámci zahájení konference

Přednesli Ligia Deca (Secretary General of the National Commission of Romania for UNESCO, Vice-Rector SNSPA) a Codrin Tăut (Expert of the National Commission of Romania for UNESCO). Název příspěvku zněl From Archives to Algorithms: The UNESCO Conversation on the Future of Knowledge and Libraries.

Hlavní myšlenky příspěvku:

  • knihovny mají zůstat důvěryhodnými veřejnými institucemi i v době algoritmů a umělé inteligence
  • nestačí jen technologická adaptace — důležité je uchovat znalosti jako veřejné dobro
  • knihovny mají podporovat spolehlivé, pluralitní a dostupné informace
  • role knihoven v sociální soudržnosti, vzdělávání a ochraně kulturní paměti

Plenární zasedání (PS2) 27. května

Příspěvek přednesený na plenárním keynote zasedání. Téma odpovídalo hlavní linii konference o vztahu AI, lidské role a budoucnosti knihoven. Stephen Wyber, ředitel pro vnější vztahy v IFLA, působící v centrále organizace v Haagu, vystoupil s příspěvkem Human in the Loop? Libraries in an Era of 4th Generation Rights V souladu s programem konference QQML a dlouhodobého profesního zaměření autora v rámci IFLA se sdělení věnovalo otázce, zda mají knihovny i v éře umělé inteligence zůstat „human in the loop“, tedy zachovat lidský dohled nad rozhodovacími procesy využívajícími AI. Pozornost byla věnována také konceptu tzv. čtvrté generace práv, zejména právům souvisejícím s digitálním prostředím, přístupem ke znalostem, informační autonomií a algoritmickou spravedlností. Příspěvek dále reflektoval úlohu knihoven při ochraně práva na informace, soukromí a digitální inkluzi a upozornil na rostoucí napětí mezi automatizací knihovnických služeb, využíváním umělé inteligence a zachováním lidské odpovědnosti v rozhodovacích procesech.

Plenární zasedání (PS3) 28. května

Angela Repanovici (UTBV NSIS Project Coordinator, Professor, PhD Supervisor – Transilvania University of Brașov) prezentovala příspěvek The Future Library as a Visibility Hub: Empowering Researchers through Participation, Data, and Digital Literacy.

Jednalo se o příspěvek zaměřený na to, jak mohou akademické knihovny fungovat coby „visibility hub“, čili centra podpory výzkumu, která poskytují odborné zázemí. Hlavní okruhy tohoto sdělení:

  • participace výzkumníků – aktivní role knihovníků při podpoře výzkumného cyklu
  • výzkumná data – práce s datovými repozitáři, metrikami, viditelností publikací a otevřenou vědou
  • digitální gramotnost – podpora výzkumníků v oblasti AI, informační a datové gramotnosti
  • proměna knihovny z tradiční služby na strategického partnera výzkumu

Plenární zasedání (PS 4) 28. května

Lisa Petrides (CEO, Founder of ISKME – Institute for the Study of Knowledge Management in Education ) přednesla přednášku s názvem When Access is Not Enough: Libraries at the Crossroads

Tato přednáška byla zaměřena na posun role knihoven od „zajištění přístupu“ k „zajištění skutečného dopadu znalostí. V souladu s tématem konference a dlouhodobé práce Lisy Petrides (otevřené vzdělávací zdroje, přístup ke znalostem, digitální rovnost) se sdělení soustředilo na myšlenku, že samotný přístup k informacím („access“) už nestačí — knihovny musí aktivně pomáhat lidem s orientací, kritickým hodnocením informací, digitální gramotností a schopností informace skutečně využít. Autorka akcentovala otevřené otázky:

  1. rozdíl mezi přístupem a skutečnou možností využití znalostí
  2. role knihoven v době AI a algoritmického zprostředkování informací
  3. digitální nerovnost a informační inkluze
  4. přeměny knihoven z poskytovatelů zdrojů na aktivní partnery učení a participace

Hlavní myšlenky:

  • „Access is not enough“ – samotný přístup k informacím nestačí bez podpory porozumění a využití
  • knihovny jako aktéři digitální a datové gramotnosti, ne jen poskytovatelé zdrojů
  • rostoucí role knihoven v oblasti AI, OER (otevřených vzdělávacích zdrojů) a vzdělávací rovnosti
  • posun k modelu, kde knihovna podporuje participaci, kritické myšlení a schopnost práce s informacemi
  • „crossroads“ = knihovny stojí na rozcestí mezi tradiční službou a aktivním vzdělávacím a datovým hubem

Plenární zasedání (PS 5) 29. května

Caroline Sutton (Chief Executive Officer, International Association of Scientific, Technical & Medical Publishers, STM, www.stm-assoc.org) představila svůj příspěvek s titulem STM Trends 2030, jehož hlavními tématy byly:

  • Transformace vědecké komunikace
    • posun od tradičních časopisů k otevřeným publikačním modelům
    • digitalizace výzkumného cyklu
  • Open Access a otevřená věda
    • růst otevřeného přístupu (OA)
    • tlak financujících institucí na transparentnost výstupů
  • Integrita vědeckého publikování
    • boj proti predátorským časopisům
    • kontrola kvality a peer review v digitálním prostředí
  • Data, AI a nové technologie
    • využití umělé inteligence v publikování (vyhledávání, recenze, metadata)
    • automatizace procesů ve vydavatelském řetězci
  • Budoucnost STM ekosystému
    • spolupráce vydavatelů, knihoven a výzkumných institucí
    • důraz na interoperabilitu dat a metadat
  • Udržitelnost vědecké komunikace
    • ekonomické modely open access

Českou a Slovenskou republiku reprezentovaly příspěvky:

Jela Steinerová (Department of Library and Information Science, Faculty of Arts, Comenius University in Bratislava, Slovakia) představila příspěvek s názvem The Impact of AI Tools on Information Creativity of Doctoral Students and Scholarly Communication, který se zabýval dopadem nástrojů umělé inteligence (zejména generativní AI) na informační tvořivost doktorandů, jejich akademické psaní a vědeckou komunikaci. Prezentovaný výzkum přímo navazuje na její dlouhodobé bádání v oblasti informačního chování doktorandů, digitálního akademického psaní a informační kreativity.

Lucie Korhoňová (Ústřední knihovna Českého vysokého učení technického v Praze, Česká republika) v příspěvku Faculty Research Profiling in the AI Era: The Library’s New Mission představila proměnu role akademické knihovny v éře umělé inteligence. Příspěvek se zaměřil na profilování výzkumu fakult, využití AI a bibliometrických nástrojů při mapování vědecké produkce a na novou misi knihoven jako partnerů podporujících viditelnost, evaluaci a strategické řízení výzkumu.

Michaela Dombrovská  (Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě) se v přednášce nazvané Information Poverty and Digital Overload: How Libraries Can Help in the Context of Information Hygiene zaměřila na problematiku informační chudoby a digitálního přetížení jako významných rizik současného informačního prostředí. V návaznosti na koncept informační hygieny autorka analyzovala, jak mohou knihovny podporovat jednotlivce při orientaci v nadbytku informací, rozvíjet schopnost kritického vyhodnocování zdrojů a posilovat digitální odolnost uživatelů. Pozornost byla věnována rovněž roli knihoven při zmírňování informačních nerovností a podpoře zdravých informačních návyků v době rostoucí digitalizace a nástupu umělé inteligence. Tematicky příspěvek navazoval na předchozí výzkumy autorky v oblasti informační hygieny, digitální resilience a informační gramotnosti.

Helena Bouzková, Eva Lesenková, Filip Kříž a Ondřej Horsák (Národní lékařská knihovna) spolu s Jitkou Feberovou (1. lékařská fakulta UK) prezentovali příspěvek s názvem Health Digital Literacy and the Role of Libraries in eHealth in the Czech Republic.

Příspěvek se zabýval problematikou zdravotní digitální gramotnosti (health digital literacy) v kontextu rozvoje elektronického zdravotnictví (eHealth) v České republice a zdůraznil rostoucí význam schopnosti občanů orientovat se v digitálních zdravotnických informacích.

Autoři upozornili na měnící se informační potřeby uživatelů v prostředí digitalizovaného zdravotnictví, kde pacienti stále častěji pracují s online zdravotními portály, elektronickou komunikací se zdravotními službami a digitálními zdroji zdravotních informací. Současně upozornili na rizika spojená s dezinformacemi ve zdravotní oblasti a nerovným přístupem k digitálním technologiím.

Významná část příspěvku byla věnována roli knihoven, zejména lékařských a akademických, které mohou fungovat jako zprostředkovatelé důvěryhodných a ověřených informací. Knihovny byly prezentovány jako klíčoví aktéři v oblasti vzdělávání uživatelů, podpory informační gramotnosti a rozvoje kompetencí potřebných pro bezpečné využívání eHealth služeb.

Závěrem příspěvek zdůraznil nutnost mezioborové spolupráce mezi knihovnami, zdravotnickými institucemi a akademickou sférou s cílem posílit digitální zdravotní gramotnost obyvatel a podpořit informované rozhodování pacientů v digitálním prostředí.

Nabídku ke společné spolupráci a zájem o bližší informace vyjádřila autorům uvedeného příspěvku Octavia-Luciana Madge (University of Bucharest). Ve svém výzkumu se zaměřuje především na zdravotnické knihovny a jejich uživatele, zvyšování informovanosti zdravotnických pracovníků i studentů a na rozvoj mezinárodních kontaktů v této oblasti. Tuto příležitost k partnerství velmi vítáme. V plánu je zahájit výměnu informací zejména v oblasti hodnocení kvality zpracovávaných informačních zdrojů portálu Medvik a sdílet zkušenosti při přípravě kurikula výukového materiálu Zdravotní gramotnost pro knihovníky.

Závěr

Konference QQML měla široké mezinárodní zastoupení prakticky ze všech obydlených kontinentů. Organizátoři sami uvádějí, že síť QQML zahrnuje účastníky z 58 zemí a 5 kontinentů.

QQML 2026 potvrzuje zásadní transformaci knihoven v éře digitální společnosti. Knihovny již nejsou pouze poskytovateli informací, ale stávají se aktivními institucemi podporujícími porozumění, kritické myšlení, vědeckou komunikaci a etiku informací.

QQML propojuje odborníky napříč zeměmi

Literatura (výběr – dle ČSN ISO 690)

QQML. 2026. 18th Qualitative and Quantitative Methods in Libraries Conference. Bukurešť, 26.–29. května 2026. Dostupné z: https://www.qqml.com

WYBER, Stephen. 2026. Human in the Loop? Libraries in an Era of 4th Generation Rights. In: QQML 2026 Conference Proceedings.

PETRIDES, Lisa. 2026. When Access is Not Enough: Libraries at the Crossroads. In: QQML 2026 Conference Proceedings.

REPANOVICI, Angela. 2026. The Future Library as a Visibility Hub: Empowering Research through Participation, Data, and Digital Literacy. In: QQML 2026 Conference Proceedings.

DECA, Ligia; TĂUT, Codrin. 2026. From Archives to Algorithms: The UNESCO Conversation on the Future of Knowledge and Libraries. In: QQML 2026 Conference Proceedings.

SUTTON, Caroline. 2026. STM Trends 2030. International Association of Scientific, Technical & Medical Publishers.


Citace

LESENKOVÁ, Eva. 18. mezinárodní konference QQML 2026. Lékařská knihovna. Online. 2026, roč. 31, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2026-31-1-2/18-mezinarodni-konference-qqml-2026/ [cit. 17.11.2026].