Volně dostupné informační zdroje v oblasti zdravotnictví

Iveta Svobodová, NLK

S rozvojem informačních a komunikačních technologií a jejich pronikáním do každodenních činností lidské společnosti se mění také informační potřeby lidí. Počet informačních zdrojů dostupných na internetu neustále roste a také spousta dokumentů vzniká výhradně pro prezentaci v elektronické formě. Uživatelé internetu si zvykají na možnosti rychlého a snadného přístupu k různým typům informací vytvořených na různých geografických lokalitách. Mezi uživatele informací z oblasti zdravotnictví patří jak občané, kteří hledají informace o zdravotní péči na národních portálech věnovaným příslušné problematice, tak lékaři, zdravotníci i studenti medicíny. Kromě sekundárních informačních zdrojů, které obsahují informace o fondech lékařských knihoven, uživatelé využívají také možnosti vyhledávání a stahování plných textů z volných a licencovaných zdrojů, ke kterým má jejich knihovna přístup. Také Národní lékařská knihovna zajišťuje přístup k relevantním informačním zdrojům pro lékařské obory a oblast zdravotnictví.

Pro pokročilejší uživatele internetu se nabízí možnost vyhledávání informací nezávisle na knihovně v široké nabídce volně dostupných informačních zdrojů, které jsou zpřístupňovány bezplatně v prostředí internetu. Nejčastěji se jedná o výstupy činnosti zaměstnanců vědeckých a výzkumných institucí. Zpravidla jde o univerzity, případně jednotlivé jejich části, nebo vědecké ústavy, výzkumná centra a jiná akademická pracoviště. Důvodem otevřeného zpřístupňování je podpora zviditelňování výstupů vědecké činnosti. K rychlému rozvoji vědních disciplín přispívá šíření odborných informací a znalostí a pro tyto účely je nezbytné vytvářet systémy digitálních sbírek s odbornými informacemi k jejich rychlému sdílení. Mezi tyto systémy lze zařadit digitální knihovny, repozitáře nebo digitální archivy.

Základní charakteristiky volně dostupných digitálních knihoven a repozitářů

Výhodou elektronických informačních zdrojů na internetu je jejich snadné zpřístupnění pro celou veřejnost. Dokumenty mohou být vytvářeny a publikovány na různých místech, přesto se k nim uživatelé na druhé straně světa dostanou z pohodlí domova. Na rozdíl od komerčních systémů je v případě digitálních knihoven a repozitářů většina v nich obsažených dokumentů dostupná bezplatně bez omezení. Přirozeně se zde objevuje problematika copyrightu, kterou systémy ošetřují zajištěním souhlasu autora se zveřejňováním jeho díla, aplikováním licencí Creative Commons nebo časovým omezením přístupnosti dokumentu či povolením přístupnosti pouze konkrétní uživatelské skupině.

Kromě publikací, které předkládají výsledky výzkumu, lze v digitálních repozitářích najít konferenční materiály, vysokoškolské kvalifikační práce, výzkumné, technické a výroční zprávy, referáty, preprinty, různé metodiky, studie, analýzy aj. Základní službou těchto systémů je vyhledávání záznamů dokumentů a zobrazování jejich plných verzí. Pokud je dokument volně přístupný, lze ho poté ze systémů stahovat v různých formátech, jeho záznam je možné posílat elektronickou poštou nebo sdílet na sociálních sítích. V případě, že digitální knihovna umožňuje zřízení uživatelského konta, nabízí uživatelům další doplňkové služby jako je ukládání historie vyhledávání, hodnocení, případně komentování jednotlivých objektů, správu tematických seznamů oblíbených položek, možnost nechávat záložky u rozečtených textových dokumentů, nastavovat si alertové služby apod.

Porovnání s komerčními elektronickými informačními zdroji

Již bylo zmíněno několik výhod volně dostupných digitálních knihoven a repozitářů, mezi které patří například otevřenost pro širokou veřejnost a bezplatné využívání služeb uživateli. Na druhou stranu zde narazíme na několik nevýhod, které potvrzují, že těmito informačními zdroji nelze plně nahradit licencované databáze s odborným recenzovaným obsahem. Digitální repozitáře neobsahují plné texty základní oborové literatury, a proto není vhodné používat je jako primární informační zdroj pro získání stěžejních informačních pramenů k požadovanému tématu.

Naopak množství volně dostupných dokumentů digitálního repozitáře a rozličnost zahrnutých témat může pomoci obohatit vlastní rešerši o zajímavé a netradiční poznatky. Pokud přistupujeme k repozitářům reflektujícím témata určité geograficky vymezené části, můžeme zde najít lokálně důležité informace z oboru medicíny a podrobněji zkoumaná témata zdravotnictví ve státech, které se obvykle v renomovaných knihách a časopisech neobjevují. Například problematiku zdravotní péče v západním Balkánu, zdravotnické školy v Pobaltí apod. Většina institucí se primárně orientuje na dokumenty psané ve svém národním jazyce. V současné době však již mnoho repozitářů zemí, jejichž národním jazykem není angličtina, integruje značné množství plných textů dokumentů v anglickém jazyce.

Pro uživatele digitálních knihoven a repozitářů může být také komplikovaná orientace v množství systémů a v jejich obsahu. Nejčastěji se jedná o digitální repozitáře institucí a uživatel, který nepatří k instituci, nemusí vědět o existenci samotného repozitáře. Tento uživatel zároveň netuší, že konkrétní digitální knihovna v sobě může ukrývat dokumenty relevantní k jeho informačnímu požadavku. V takovém případě je jedinou možností prohledat všechny digitální repozitáře, což je samozřejmě pro uživatele nemožné vzhledem k jejich množství.

Představu o nabídce digitálních repozitářů může získat například v registrech OpenDOAR (The Directory of Open Access Repositories, http://opendoar.org/) a ROAR (Registry of Open Access Repositories, http://roar.eprints.org/). Registry nabízí kategorizaci digitálních repozitářů podle jednotlivých zemí. Záznamy poté poskytují o každém systému několik základních informací, včetně údajů o množství archivovaných objektů. V registru OpenDOAR lze filtrovat systémy také podle oblasti zaměření nebo typu obsažených dokumentů (obrázek 1). Ze záznamu repozitáře lze zjistit, na jaká témata se systém zaměřuje, jaké druhy dokumentů integruje a v jaké geografické lokalitě působí.

Alespoň tyto základní informace mohou pomoci uživateli získat přehled o obsahu repozitáře a rozhodnout se, zda se pro něj jeví jako potenciálně přínosný. Registr OpenDOAR umožňuje přímo na svém webu vyhledávání záznamů v indexovaných repozitářích. V odkazu Search Repository Contents (http://opendoar.org/search.php) je přítomno vyhledávací pole, které funguje na principu Google vyhledávače, kam je možné zadat svůj rešeršní dotaz a na základě toho systém navrhne relevantní dokumenty obsažené v konkrétních indexovaných repozitářích. Uživatel tak má možnost získat přímo relevantní plné texty a zároveň se dozví, jaké systémy zahrnují obsah blízký jeho tématu.

Obrázek 1: Možnost vyhledání digitálních knihoven v OpenDoar podle zadaných kritérií

Volně dostupné digitální knihovny a repozitáře v oblasti zdravotnictví

V registru OpenDOAR můžeme zjistit, jaké digitální knihovny k oblasti zdravotnictví máme k dispozici volně na internetu. Pokud se budeme soustředit na evropské volně dostupné digitální systémy v oblasti zdravotnictví, v tomto geografickém a tematickém zaměření lze najít spoustu zajímavých systémů. V tomto článku je představen pouze výběr digitálních knihoven a repozitářů, které mohou uživatelé zdravotnických informací využít pro svou rešerši.

Europe PubMed Central (http://europepmc.org/) je digitální repozitář, který poskytuje přístup k článkům, knihám, patentům a klinickým studiím z celého světa. Poskytuje odkazy na příslušné záznamy v databázích, jako jsou Uniprot (komplexní databáze proteinových sekvencí), Evropský archiv nukleotidů (ENA), Protein Data Bank Europe (mezinárodní archiv dat biomakromolekulární struktury) a BioStudies (databáze biologických studií). Europe PMC nabízí více než 42 milionů záznamů, kromě abstraktů je velká část opatřena plnými texty dokumentů.

Hrčak (http://hrcak.srce.hr/) je centrální portál, který na jednom místě soustřeďuje chorvatské vědecké a odborné časopisy s otevřeným přístupem. Hrčak umožňuje uživatelům snadno nalézt časopisy a články prostřednictvím prohlížení titulů v abecedním pořadí nebo podle vědních oblastí. Portál obsahuje chorvatské časopisy z různých oborů vydávané v chorvatském nebo anglickém jazyce.

Digitální repozitář FULIR (http://fulir.irb.hr) je úložištěm chorvatského Institutu Ruđer Boškoviće a obsahuje plné texty publikací, které vytvořili jeho pracovníci. Zahrnuje převážně články z odborných časopisů nebo z konferenčních sborníků, diplomové a disertační práce, knihy, vědecko-výzkumné zprávy, prezentace, audio a video materiály. Institut Ruđer Boškoviće je chorvatský výzkumný ústav v oblasti přírodních věd, z toho značné množství jeho dokumentů patří do oblasti medicíny. Zhruba třetinu všech plných textů tvoří anglicky psané dokumenty.

DSpace at Cardiff Met (https://repository.cardiffmet.ac.uk/) je příkladem univerzitního repozitáře. Jedná se o repozitář zahrnující výstupy činnosti Cardiff Metropolitan University. Systém nabízí téměř polovinu svého obsahu v otevřeném přístupu. Nejčastějším druhem dokumentu jsou články a kvalifikační práce. Repozitář obsahuje dokumenty k oborům vyučovaným na univerzitě, tedy včetně medicínských oborů.

E-publications RCSI (http://epubs.rcsi.ie/) je digitální repozitář irské vysoké školy Royal College of Surgeons, který zahrnuje články, kvalifikační práce a zprávy z oblasti medicíny a příbuzných oborů. Poměr a počet dokumentů v určitých disciplínách přehledně ukazuje prstencový graf (obrázek 2), který uživatelé naleznou na úvodní straně webu. Po rozkliknutí konkrétní disciplíny lze prohlížet záznamy dokumentů, které byly pod příslušným heslem indexovány.

Obrázek 2: Prohlížení dokumentů dle vědní disciplíny v repozitáři RCSI

Lenus (http://www.lenus.ie/hse/) – je irský repozitář s informacemi o výzkumu v oblasti zdraví a převážně se orientuje na šedou literaturu. Uživatelé mají k dispozici články z časopisů, disertace, letáky a postery. Systém umožňuje standardní vyhledávání a prohlížení dokumentů podle několika kritérií. Shromážděné výstupy pochází z více než 130 zdravotnických organizací.

German Medical Science (http://www.egms.de/dynamic/en/index.htm) – Tento repozitář obsahuje elektronické časopisy Asociace vědeckých lékařských společností Německa a jednotlivých členských asociací, dále také jiné recenzované vědecké dokumenty a zprávy. Uživatel v sekci „e-journals of individual expert associations“ (http://www.egms.de/static/en/journals/index.htm) nalezne plné texty článků. Repozitář nabízí všem vědcům z oblasti lékařství možnost výsledky svého výzkumu publikovat online. Všechny dokumenty zde publikované jsou přístupné trvale a bezplatně (režim Open Access).

ECNIS-NIOM (http://ecnis.openrepository.com/ecnis/) zpřístupňuje výstupy práce zaměstnanců NIOM – Nofer Institutu pracovního lékařství. Jedná se o polský repozitář veřejné, environmentální a zdravotnické literatury. Většina dokumentů je přístupná v anglickém jazyce. Uživatelé mohou vyhledávat a prohlížet dokumenty podle různých kritérií. Jednou z možností je také prohlížení indexovaných dokumentů podle tezauru Mesh.

Závěr

Volně dostupné digitální knihovny a repozitáře rozhodně nemají za úkol nahradit licencované databáze s recenzovaným obsahem, které předplácí knihovny pro své uživatele. Jejich účelem je především ukládání obsahu, které vytvořila určitá instituce. Podle povahy a unikátnosti dokumentů jsou tyto objekty zveřejňovány v různých režimech přístupnosti, přesto většina těchto dokumentů je přístupná pro každého bez omezení. Tato dostupnost je jejich největší výhodou oproti licencovaným zdrojům, ke kterým běžný uživatel internetu nemá přístup.

Druhy zahrnutých materiálů v digitálních repozitářích jsou však tak specifické, že často poskytují informace jen o určité oblasti, nebo se jedná o takové druhy dokumentů, které pro úplné pochopení problematiky tématu nestačí. Nejefektivnější je využít tyto zdroje při výzkumu konkrétní oblasti, jako doplněk k relevantnější literatuře. Najdeme ale i příklady, kdy digitální repozitář bude primárním zdrojem informací uživatele. Bude to například repozitář instituce, která je v jádru jeho zkoumané problematiky. Ten může obsahovat spoustu dokumentů, které uživatel vyžaduje.

Vždy je vhodné hledat dostupné digitální knihovny a repozitáře podle hlediska lokálního působení a tematického zaměření. Tímto způsobem je možné systémy vyhledávat v zmíněném registru OpenDoar. Jakmile uživatel prozkoumá možnosti těchto digitálních knihoven a repozitářů, může si najít systémy, které pro něj nabízí vhodné dokumenty. Znalost relevantních digitálních knihoven a repozitářů může v budoucnu uživateli pomoci získat dokumenty, na které by ve velkých komerčních databázích nenarazil.

Použité zdroje:

E-publications@RCSI [online]. Royal College of Surgeons, 2012- [cit. 2017-11-22]. Dostupné z: https://epubs.rcsi.ie/about.html.

Citace

SVOBODOVÁ, Iveta. Volně dostupné informační zdroje v oblasti zdravotnictví. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 3-4 [cit. 22.12.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2017-22-3-4/volne-dostupne-informacni-zdroje-v-oblasti-zdravotnictvi/. ISSN 1804-2031.