Pravidelná pracovní setkávání členů Reglek (regionální síť knihoven a informačních středisek ve zdravonictví) se uskutečňují v regionech každoročně. K prioritám činnosti zdravotnických knihoven v letech 2016 – 2020 patří informačně – znalostní podpora nelékařských oborů, zvyšování zdravotní gramotnosti občana kvalifikovanými informacemi, informační gramotnost uživatelů, zavedení kreditního systému kontinuální vzdělávání, oborové souborné katalogy, budování digitální knihovny NLK, rozvoj portálu Medvik. Letošní jarního setkání v Pardubicích se účastnili zástupci osmi regionů a tři delegáti specializovaných knihovnen.

FOTO: Nemocnice Pardubického kraje a.s.

Program pardubického Regleku zahájila vedoucí Střediska vědeckých informací – lékařské knihovny Pardubické nemocnice Dana Tlapáková a představila Koncepci knihovnických služeb v pardubickém regionu. Ta spočívá v propojení tří lékařských knihoven (Pardubice, Ústí nad Orlicí, Svitavy) pod centrální knihovnu v Pardubicích, sjednocení pracovních postupů, využití jednotného knihovnického systému VERBIS a tím i dosažení lepší dostupnosti knihovnických služeb, jednotný nákup dokumentů a zpracování odborných rešerší.

Seminář, „Google – nástroje pro sdílení souborů a on-line spolupráci I. a II“, který následoval, se zaměřil na výklad možností služeb Google drive a podle živých reakcí posluchačů prohloubil v této oblasti jejich dovednosti.

Metodička sítě dr. Eva Valdmanová poté prezentovala výsledky sběru dat za rok 2015 v přednášce „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek ve zdravotnictví„. Podle vykazovaných údajů sice tradiční vykazované parametry klesají (klasické výpůjčky, počty odebíraných tištěných titulů), důležité je však při interpretacích statistik dávat do souvislostí také stoupající nárůsty využívání virtuálních služeb a e-zdrojů.

V návrhu Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2016 – 2020, který v létě 2016 schválí vláda, je jedním z navrhovaných cílů vzdělávání pracovníků knihoven. Tento úkol se zaměřuje na zlepšení vzdělanostní a platové struktury pracovníků knihoven. Národní lékařská knihovna finalizuje dotazník „Knihovnické kvalifikace a koncepce lékařského knihovníka“. Jeho výsledky mají pomoci analyzovat v lékařském knihovnictví stav úrovně vzdělání, knihovnického specializačního vzdělání, délku praxe, rozsah úvazků, zařazení do organizačních struktur zaměstnavatele aj. Průzkum proběhne v první fázi v letních měsících mezi zaměstnanci NLK a počítá se i s jeho modifikacemi a využitím v dalších lékařských knihovnách.

Závěrem prvního bloku programu byla diskuse k poskytování rešeršních služeb studentům ve zdravotnických knihovnách. Více z praxe NLK k této problematice se budete moci dozvědět v příštím čísle LK. Na pardubickém Regleku v diskusi zazněly tyto podněty:

Lékařská knihovna LF UPOL nezpracovává pro studenty rešerše, studenti se učí v rámci výuky vyhledávat informace. V Lékařské knihovně v Hradci Králové pracují se studenty formou konzultace, seznamují je se zásadami rešeršní práce a pomáhají při zpracování rešerše. V LK Nemocnice Náchod rešerše pro studenty připravují. K náchodské kolegyni se připojila většina přítomných s tím, že zejména u nelékařských profesí je důležité tuto službu poskytovat v plné míře bez samoobslužných možností.

Následovaly reporty kolegů z jejich regionů. Potěšitelné bylo sdělení nového vedoucího pro vědu a vzdělávání Krajské zdravotní a.s. z Ústí nad Labem Bc. Martina Černého, MSc. Činnost jejich lékařské knihovny je úzce propojena se vzdělávacími aktivitami, probíhá modernizace a částečná decentralizace pracoviště. Činnost knihovny se více zaměřuje na podporu informační gramotnosti, zejména na studenty zdravotnických oborů. Pracoviště připravuje v listopadu 2016 1. krajskou konference k informačním zdrojům.

Příští setkání se uskuteční 8. prosince 2016 v Praze.