Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2016

Jan Pícha, Ondřej Pleskot, Ondřej Šafařík, NLK

Na přelomu listopadu a prosince, konkrétně 30. 11. a 1. 12. 2016, proběhl v Národním archivu v Praze na Chodovci již 17. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě.  Konference, pořádaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků, se dlouhodobě věnuje problematice ochrany kulturního dědictví za pomoci informačních a komunikačních technologií. Letos se dvoudenního programu zúčastnilo přes 300 účastníků. Moderátorem byl PhDr. Vít Richter, kterému sekundoval Mgr. Tomáš Foltýn.

KNIHOVNY.CZ – veřejné zahájení provozu centrálního portálu knihoven a novinky pro rok 2017 – Martin Lhoták – Knihovna AV ČR, Bohdana Stoklasová, Petr Žabička – Moravská zemská knihovna

Centrální portál knihoven se letos dočkal veřejného spuštění po 5 letech vývoje a testování. Díky tomuto portálu má veřejnost přístup ke službám českých a moravských knihoven odkudkoliv a kdykoliv. Do roku 2020 by měl portál plnit svůj účel v plné míře s předpokladem začlenění většiny knihoven v České republice.

Uživatel může:

  • prohledávat katalogy všech zapojených knihoven z jediného vyhledávacího řádku,
  • vyhledávat publikace v knihovních katalozích,
  • půjčovat, rezervovat či objednávat ze skladu.

U některých zapojených knihoven uživatel také může:

  • provádět on-line registraci,
  • zaplatit poplatky či pokuty,
  • fulltextově vyhledávat v elektronických zdrojích knihovny.

V současné době jsou v portálu zapojené katalogy celé řady knihoven, jako je Městská knihovna v Praze, Národní knihovna České republiky, Moravská zemská knihovna, Vědecká knihovna v Olomouci, Národní technická knihovna, Národní lékařská knihovna, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a mnoho dalších. V portálu je kromě knihovních katalogů zapojeno i mnoho dalších zdrojů, jako například Souborný katalog ČR, Open Library, Manuscriptorium či Bibliographia medica Čechoslovaca.

Portál dále nabízí celou řadu funkcí:

  • možnost propojení účtů (které má čtenář v zapojených knihovnách, kde je již registrován),
  • citace ve volitelných bibliografických standardech,
  • sledování knižních trendů, komentáře uživatelů, dostupnost titulů v internetových obchodech,
  • adresář českých knihoven a vyhledávání nejbližších poboček.

Uživatel se navíc může těšit na další funkce, na kterých se stále pracuje a které portál nabídne.

Americké knihovny z pohledu tří českých knihovníků – Iva Horová – Národní technická knihovna, Helena Novotná – Kabinet informačních studií a knihovnictví MU

Tento příspěvek byl pěkným zpestřením odpoledního programu 2. dne konference. Helena Novotná zde přiblížila studijní a zároveň i konferenční cestu do Spojených států amerických, kterou podnikla se svými dvěma kolegy (Ivou Horovou a Filipem Šírem) na podzim roku 2016.

Primárním cílem jejich cesty byla IASA (The International Association of Sound and Audiovisual Archives) 47th Annual Conference, která se konala ve dnech 25. až 29. září 2016 v Knihovně Kongresu (ve Washingtonu, D.C.).

Součástí této cesty však byla i návštěva dalších dvou velkých amerických měst New Yorku a Philadelphie spojená s prohlídkou New York Public Library a Free Library of Philadelphia.

Přednášející se svými kolegy načerpala nové poznatky, získala nové kontakty a měla také příležitost si procvičit a případně i zdokonalit své jazykové dovednosti.

New York Public Library
Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Free Library of Philadelphia
Zdroj: https://commons.wikimedia.org

Novinky v projektu Obálkyknih.cz? – Jiří Nechvátal – Jihočeská vědecká knihovna

Služba Obálky knih vznikla již v roce 2008 díky projektu Moravské zemské knihovny. Původním cílem bylo stát se centrálním repozitářem obrázků obálek knih určených pro integraci do katalogů knihoven. V dalších letech však projekt prošel intenzivním vývojem a došlo ke značnému rozšíření poskytovaných služeb.

V současné době je hlavním cílem projektu obohacování knihovních, archivních, muzejních a jiných katalogů o obálky knih a periodik, obsahy knih a periodik, hodnocení, anotace, komentáře a od letošního roku i o fotky autorit osobností a toto všechno pomocí jedné, snadno použitelné webové služby.

Aktuálně celá databáze obsahuje 1 279 000 obálek, 232 000 obsahů, 300 000 anotací, 60 000 hodnocení, 14 000 komentářů a 47 000 autorit (fotografií známých osobností). Tempo přispívání jednotlivých knihoven a ústavů se zdvojnásobilo, přičemž denní přítok dat je cca 7 GB, za celý rok je to 2,5 TB dat, které je nutné zpracovat a posléze i zpřístupnit.

Novinek za rok 2016 je několik:

  • větší náhledy,
  • skenování periodik – obsahů i obálek (ze stránek obalkyknih.cz lze stáhnout skenovacího klienta, díky kterému lze jednoduše posílat data na server a zpřístupnit tak tato data ostatním institucím a knihovnám, ale i anonymním čtenářům, kteří se dostanou na stránky obalkyknih ),
  • fotografie autorit,
  • poskytování citací,
  • push up technologie (umožní knihovnímu systému stáhnout ze serveru novinky, které se udály, resp. které přibyly na server),
  • sklízení informací ze systému Kramerius.

Pražský digitální archiv – Milan Šimůnek

Příspěvek má podtitul Praha 4D. Jedná se o soukromou iniciativu Milana Šimůnka.

Ke zvýšení informační hodnoty používá postup založený na nalezení společných prvků historických a současných dokumentů. Např. u mapy Prahy historické a současné tyto dvě překryje. A následně získá po nalezení společných bodů map nové informace, např. o stavebních úpravách objektů, rozvoji městské zástavby, či chybně zanesených údajích.

Tento postup lze použít i na fotografie pořízené ze stejného místa v různém časovém období. Jedná se o srovnávací fotografii (viz obrázek). Vznikla překrytím snímku z počátku 20. století se snímkem současným. Přičemž autor použil z každého snímku tu část, která chybí na snímku druhém.

Pokud bychom chtěli vytvořit podobnou srovnávací fotografii jako na obrázku, museli bychom najít přesné místo, výšku, úhel objektivu a ohniskovou vzdálenost jako předešlý fotograf. V mnoha případech to však možné není. Znemožňují nám do terénní úpravy, nové objekty bránící nám ve výhledu, apod. Tento a podobné projekty by mohly také sloužit k obnově např. válkou či živelnými katastrofami nenávratně zničených památek.

Vzdálený přístup k digitálním modelům předmětů kulturního dědictví – Sven Ubik – CESNET, z.s.p.o.

CESNET je sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky, které provozuje a rozvíjí počítačovou síť a datová úložiště. Dále také provádí výpočetní procesy využívající více počítačů na různých místech v síti (Grid computing), a nabízí širokou škálu dalších služeb.

K takovým patří také vytváření 3D modelů předmětů.

Pokud přijdete do muzea či na prohlídku zámku a zaujme vás třeba cenný kus nábytku, není možné otevřít zásuvku či si prohlédnout objekt zespodu či zezadu. Interaktivní 3D model vám tohle umožní. Budete si moct prohlédnout model objektu nejen ze všech úhlů, ale objekt se dá i otevřít či rozebrat. Použitím této technologie tedy můžeme prohlídku velmi oživit a předměty zpopularizovat. Tohle řešení může také velmi dobře posloužit jako upoutávka či přímo reklama na webu.

Imperialismus knihovnického mainstreamu. Vlídná kritika současných trendů a tendencí v knihovnictví z pozice muzejního kacíře. – Martin Sekera – Knihovna Národního muzea

Autor se zabývá problematikou odborných knihoven, zvláště pak současnými nároky a vysokému očekávání při zpřístupňování knihovních fondů v digitální podobě. Pravidla pro digitalizaci jsou dle něj vytvářena na míru spíše klasickým knihovnám. Ty odborné nemají na tyto činnosti mnohdy dost prostředků, jak finančních, tak personálních.

Autor příspěvku se dotkl i (s tématem konference nesouvisejícího) tématu povinného výtisku. Položil otázku: ,,Pokud tuto povinnost má u konkrétního periodika již Národní knihovna, proč by ji stále mělo mít i Národní muzeum?“

Tento příspěvek by mohl vést k zamyšlení se nad současnými podmínkami panujícími v odborných knihovnách. Konkrétněji třeba k jejich schopnostem zapojovat se do větších projektů a pořizovat si drahé SW a HW vybavení potřebné k digitalizaci.

Projekt Czechiana – Josef Praks

Vychází z celoevropského projektu Europeana, jehož iniciátorem je Evropská komise. Projekt Czechiana zaštiťuje všechny památkové instituce v České republice, mj. např. knihovny, muzea, galerie. Jedná se o projekt národního agregátora, jehož plné spuštění se očekává v roce 2020. Josef Praks přednesl vize, jako je souhrnná ochrana a ukládání kulturního dědictví pro veřejnost, bez rozdílu. Dále se vynaloží snaha najmout odborný tým kurátorů, či zlepšit ochranu autorských práv. Za zmínku též stojí, že každý kulturní objekt má přiděleno unikátní ID. Co se týká ukládání dat, předpokládá se zajištění úložiště o velikosti 10 PB (petabyte).

Piql – dlouhodobá archivace digitálních dat – Karel Zýka, Katarína Morvai

Před dvěma lety zde představila Katarína Morvai koncept o digitálních datech ukládaných, jednoduše řečeno, v souborech na fotocitlivém filmu. Tedy na tzv. WORM (Write Once, Read Many). Letos prezentovala již skutečný projekt Piql. Digitální pracoviště sídlí ve Zlíně, kde probíhá vývoj a výroba. Jde se o spojení společností Bonton a.s. a Ateliéry Bonton Zlín a.s. Projekt Piql nabízí uživatelům převod dat z jakéhokoli formátu, na mikrografický film HD. Životnost fotocitlivého média je údajně přes 500 let.

Data přenesená na bezmigrační úložné médium, tedy vytvořený film, budou chráněna v piqlBoxu. Digitální ochrana funguje na bázi OAIS (Open Archival Information System). Vše se nejprve zapíše na film, který se vyvolá, a na konci následuje skenování dat. Od roku 2015 nastala široká spolupráce v Evropě, Asii i v Jižní Americe, konkrétně s Ministerstvem spravedlnosti v Brazílii. V České republice se zapojil do projektu Piql Český rozhlas.

Přínos projektů VISK pro Historický fond Národní technické knihovny – Tereza Halusková a Michaela Bežová

Historický fond Národní technické knihovny (NTK) obsahuje 25 000 knižních jednotek. Ty jsou děleny na:

  • staré tisky
  • vzácné tisky
  • historické mapy

Veškerý historický fond s omezeným přístupem je v NTK oddělen od ostatních fondů.

Celkem v roce 2016 využili pro historický fond tři projekty VISK:

  • VISK 5 – Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR – RETROKON
  • VISK 6 – Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů – Memoriae Mundi Series Bohemica
  • VISK 7 – Národní program mikrofilmování a digitálního zpřístupnění dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru – Kramerius

Obě dvě dámy dokázaly poutavě hovořit o přínosech. Jedním z nich je dokonce zpřístupnění fondu 365 dní v roce, nebo zviditelnění sbírky fondu pro ostatní čtenáře, ne pouze pro badatele.

Ostatní zdroje

PÍCHA, Jan, Ondřej PLESKOT a Ondřej ŠAFAŘÍK. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. Lékařská knihovna [online]. 2016, roč. 21, č. 3-4 [cit. 09.10.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2016-21-3-4/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2016/. ISSN 1804-2031.