Adam Kolín, NLK

Již 23. ročník tradiční konference Inforum se konal v areálu Vysoké školy ekonomické v posledních dvou květnových dnech. Humorné zahájení konference obstarali organizátoři v krátkém vystoupení, věnovaném pracovním písním v knihovnách a jejich významu v knihovnickém workflow.

Konference byla rozčleněna do 6 bloků a nechyběla ani posterová sekce, kde se prezentovaly informační zdroje z různých oblastí. Mimo to jsme se zúčastnili i krátké prezentace produktů firmy OVID pro lékařské knihovny. Z jednotlivých bloků konference budu informovat pouze o přednáškách, kterých jsem se osobně zúčastnil. S dalšími příspěvky a postery je možné se seznámit ve sborníku konference.

Úterý 30. 5. 2017

Zahajovací sekce

To chce změnu! Knihovny jako inovativní společenská centra

Autor: Carl Grant, University of Oklahoma Libraries, USA

První příspěvek konference obstaral proděkan a technologický ředitel knihoven University of Oklahoma, který představil knihovny jako inovativní společenská centra. Rapidně rychlé společenské a technologické změny (např. digitální propast, rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, nárůst velkého množství dat, internetem šířená alternativní fakta atd.) nutí i knihovny, alespoň ve Spojených státech, rychle reagovat a adaptovat se na probíhající změny. Jako hlavní problém uvedl obrovské množství informací, která nás zahlcuje. Knihovna má být místem, kde se mají uživatelé ptát Proč? Knihovna má také uvádět informace do kontextu, stavět znalosti na znalostech a vytvářet při tom komunitu. Mixem těchto činností pak knihovna přispívá k zlepšení společnosti jako celku. Výsledkem má být komunita uživatelů, která se naučila ptát na všechno. Autor příspěvku, na základě příkladu knihoven University of Oklahoma, představil, co mohou knihovny v tomto směru dělat. Jako příklad uvedl projekty knihoven University of Oklahoma, které se zabývají uživatelským chováním na internetu nebo projekt „studoven pro spolupráci“, kde studenti vytvářejí komunitu při řešení konkrétních problémů za pomoci moderních technologií, vzdělání a praktické zkušenosti s aplikací znalostí. Mezi další projekty patří např. Innovation @ the Edge nebo Innovation Hub. Jednotlivé projekty je možné projít v prezentaci, která je dostupná ve sborníku Infora.

Sekce: Trendy a novinky

CzechElib – rok první

Autor: Eva Dibuszová, Národní technická knihovna

Spoluautoři: Martin Svoboda, Jiří Jirát, Jan Pokorný / Národní technická knihovna – CzechELib

Očekávaná přednáška pro knihovnickou veřejnost se týkala jednotného systému nákupu e-zdrojů. V letošním roce totiž končí předplatné elektronických zdrojů, které mají knihovny prostřednictvím různých konsorcií nakoupeny. Přednášející nejprve shrnula současný stav a podrobně popsala, jak celý mechanismus CzechElibu pracuje. Výsledkem projektu bude nová organizace vydávající jednotnou metodiku a spravující elektronický systém pro centrální nákup e-zdrojů pro výzkumné instituce. Metodiky budou dostupné volně, aby i ostatní instituce měly možnost zlepšit své postavení při vyjednávání s dodavateli elektronických informačních zdrojů. V přednášce byl představen harmonogram kroků, kdy do konce roku má proběhnout poptání e-zdrojů a jejich cen a samozřejmě jejich nákup. Na základě toho si každá zúčastněná instituce dle svých finančních možností vybere e-zdroje, které si zafinancuje. Na konci roku 2017 bychom tedy měli vědět, jaké e-zdroje bude na dalších 5 let mít NLK k dispozici. Projekt je částečně financován z fondů EU, ale tato podpora je omezená do konce roku 2020. Poté by náklady měly přejít na státní rozpočet. Zatím je však pouze příslib, že bude nákup e-zdrojů z veřejných peněz takto financován.

Sekce: Digital humanities – digitalizace ve službách výzkumu, kultury, paměti a vzdělávání

Prolnutí teorie a praxe ve studiu informační vědy a knihovnictví

Autor: Radka Římanová, Univerzita Karlova – Filozofická fakulta – Ústav informačních studií a knihovnictví

Spoluautoři: Barbora Drobíková, Univerzita Karlova – Filozofická fakulta – Ústav informačních studií a knihovnictví

Autorka přednesla zajímavý příspěvek vycházející z přesvědčení odborné veřejnosti, že Ústav informačních studií a knihovnictví nedostatečně připravuje absolventy na praxi. To vše v reakci na plánovanou Koncepci celoživotního vzdělávání knihovníků. Došlo tedy k analýze požadavků na pracovní pozice, které prostřednictví Ústavu knihovnictví a informačních studií k studentům a absolventům proudí. Požadavky praxe reflektují vzdělávací plány studentů. Současně došlo i k analýze témat kvalifikačních prací, které vycházejí z praxe. Touto analýzou bylo dokázáno, že na vysoké škole jsou práce zabývající se praxí časté, a tudíž premisa, že studenti a absolventi oboru nemají kontakt s praxí, jako mylný. Byly představeny i praktické semináře, které na vysoké škole probíhají a mají zajistit propojení teorie a praxe. Výstupy z těchto seminářů jsou např. zdokumentování historie oboru ve Slovníku českých knihovníků. Na dalších seminářích byli studenti seznámeni s prací ve velké organizaci a marketingem knihovnické práce v Městské knihovně v Praze, vyzkoušeli si konkrétní operace v ostrém provozu ve WebArchivu. Konkrétní zkušenosti přinesla i pilotní výuka předmětu Digitální kurátorství s podporou Knihovny Akademie věd.

Středa 31. 5. 2017

Sekce: Technologie, data a vyhledávání

Vyhledávání na portálu knihovna.cz

Autor: Petr Žabička, Moravská zemská knihovna v Brně

Příspěvek Petra Žabičky se zaměřil na současnou situaci, chystané změny a problémy Centrálního portálu knihoven, do kterého je NLK také zapojena. Autor nejprve představil, co všechno je do Centrálního portálu knihoven indexováno. Kromě katalogů zapojených institucí je to např. Souborný katalog ČR, bibliografické databáze (ANL, BMČ), normy, patenty, digitální knihovny, zákony aj. Velké množství záznamů tedy způsobilo, že bylo nutné provést od spuštění portálu řadu změn. První a nejdůležitější změnou bylo řazení výsledků podle relevance. Původní nastavení totiž nebylo vůbec ideální. Kromě toho se podařilo zlepšit zobrazování výsledků, deduplikaci záznamů nebo nově nabídnout možnost stahovat záznamy přes protokol Z39.50. V přípravě je v současné době posílení hardwaru pro rychlejší odezvu portálu, zapojování dalších knihoven, indexace dalších článkových databází a to celé by mělo být završeno zprovoznění centrálního indexu. Velkou otázkou pro nový portál je zapojení komerční článkové databáze Anopress, která by však byla značné nákladná. Současně probíhá výběrové řízení na provozovatele centrálního indexu. Zatím je rozhodnuto, že portál bude pracovat jak s centrálním, tak s lokálním indexem, kdy výsledky vyhledávání bude možné oddělit. Problémem je, že se jedná o konkurenční firmy a centrální index nebude úplný. S integrací centrálního indexu do portálu je pak spojeno mnoho dalších uživatelských otázek, které bude třeba před jeho zprovozněním vyřešit.

Na závěr přednášky autor stručně provedl vyhledáváním v Centrálním portálu knihoven. Za nejzajímavější považuji z pohledu funkčnosti zapojení prohledávače plných textů Solr, specifika vyhledávání, jako např. ignorování háčků a čárek při zadání dotazu, zatím vypnutá lemmatizace a nevyužívání fuzzy vyhledávání (náročnost na hardware) a popsaní kritérií pro relevantní řazení výsledků, nebo popsání limitů portálu, mezi kterými je na prvním místě špatná pochopitelnost pro uživatele a pomalý hardware.

Štatistiky využitia e-zdrojov – preceňované alebo podceňované?

Autor: Ladislav Svršek, Albertina icome Bratislava, s.r.o., Slovensko

Za vyloženě praktickou přednášku pro praxi můžeme označit příspěvek Ladislava Svrška, který se zabýval statistkou využívání elektronických zdrojů. Na názorných příkladech autor ukazoval, jak je důležitá vyváženost a kontext pro vytváření statistiky. Hlavní otázky Co, Komu a Proč jsou středobodem správné statistické analýzy. Jak sám autor upozornil, přílišná jednoduchost, ale i složitost prezentovaných dat je na škodu. Díky vhodné kombinaci dat totiž můžeme získat výborný nástroj na zlepšení své propagace a marketingu. Autor předvedl aktuální typy statistik elektronických informačních zdrojů s přihlédnutím k standardu COUNTER a jejich kombinaci např. s Google Analytics, s uživatelskými, geografickými či demografickými daty.

Qud vadis, vyhledávání?

Autor: Vilém Sklenák, Vysoká škola ekonomická v Praze

Zajímavé novinky ze světa vyhledávačů a vyhledávání přinesl příspěvek Viléma Sklenáka. Po stručném historickém úvodu a cestě vyhledávání do dnešních dní, autor nastínil soudobé výzvy, před kterými vyhledávače stojí. Mezi těmito výzvami je vyhledávání odpovědi na obecné otázky, např. při zadání dotazu “počasí Praha“. Vyhledávače se musí naučit rozumět kontextu, ve kterém byl dotaz položen.  Mohou i odvodit podle dalších informací, které na internetu zanecháváme, co jsme tímto dotazem mysleli. Zda se jedná o předpověď nebo zda chceme znát aktuální stav počasí v Praze atp. Najít přesnost takovéto odpovědi, na co uživatel myslel, je pro programátory klíčová. Bude však samozřejmě také záležet na tom, jak si budeme chránit soukromí a zda vyhledávače k dalším informacím pustíme. Další výzvou jsou tzv. multimodální rozhraní. Jedná se o rozhraní, která se ovládají hlasem nebo obrazem, nikoli jen klávesnicí. Mezi další novinky, které budou v dalších letech hýbat internetem, jsou např. internet věcí nebo mobilní vyhledávání, kterému jsou už nyní přizpůsobovány indexy a výsledky vyhledávání. Změna uživatelských návyků a nárůstu používání chytrých telefonů způsobuje tzv. digitální amnézie, která nás začíná ohrožovat. Lidé si přestávají pamatovat informace, které mají na dosah prostřednictvím chytrých telefonů.

Velmi zajímavá byla také poslední sekce Open Access 2020 – hledání rovnováhy, kde kromě příspěvku od Karin Kai Geschuhne vyzývající ke změně modelu financování časopisecké produkce proběhla také panelová diskuze se zástupci nakladatelských firem.

Závěr

Konference ukázala mnoho inspirativních přednášek, které upozornily na nové trendy a projekty. Nicméně jsem rád, že se na Inforu objevují i zcela praktické přednášky, jako ta od Ladislava Svrška o statistikách e-zdrojů, a přednášky ryze informačního charakteru, které mají velký dopad na naši nejbližší budoucnost, jako přednáška o CzechElibu.

Na závěr bych chtěl poděkovat vedení NLK za možnost účastnit se konference.

FOTO: Jiří Topol

KOLÍN, Adam. INFORUM 2017. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 1-2 [cit. 20.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/inforum-2017/. ISSN 1804-2031.