INFORUM 2018

Adam KOLÍN, NLK

Poslední 24. ročník tradiční konference Inforum se konal v areálu Vysoké školy ekonomické ve 29. až 30. května 2018. Zahájení konference obstarali organizátoři v krátkém vystoupení, které se neslo v duchu knihovnického blues.

Knihovnické blues FOTO: Jiří Topol

Konference byla rozčleněna do 6 bloků a nechyběla ani posterová sekce, kde se prezentovaly informační zdroje a instituce z různých oblastí. Z jednotlivých bloků konference vás budu informovat pouze o přednáškách, kterých jsem se osobně zúčastnil. Pokud se chcete dozvědět více o dalších příspěvcích a posterech, podívejte se do sborníku konference.

Nejdůležitější však zaznělo po skončení zahajovací sekce, a to jak to vypadá s budoucností konference. Je vysoce pravděpodobné, že příští rok se konference konat nebude. Další pokračování by podle slov pana inženýra Karena mělo dostát určitých změn, ať už by se to dotklo formátu akce, tak i obsahového složení.

29. 5. 2018 – Zahajovací sekce

Jan Holmquist FOTO: Jiří Topol

Všechny tři příspěvky byly zajímavým vhledem do zahraničních zkušeností. Zaujaly mne především první dva. První řečníkem konference byl Jan Holmquist, který představil v příspěvku Nové horizonty: Jak knihovny tvoří chytré komunity své zkušenosti a poznatky o tom, jak jsou knihovny strategicky důležité pro moderní vzdělané společnosti. Ve světě, který nabízí stále více a více informace, knihovníci a knihovny pomáhají společnosti s digitální gramotností, z čtenářů vytvářejí „digitální občany“ a celoživotní studenty. Vše demonstroval na konkrétním projektu FabLab (Fabrication Laboratory), který vede jeho účastníky k podpoře výuky práce s novými technologiemi a které díky interakci jejich účastníků vedou k vytváření nových znalostních komunit.

Poté přednesla Marydee Ojala svůj příspěvek s názvem Vše, co víte, je špatně: Jak chápat technologie, vědu a knihovnictví v době všudypřítomného přístupu k informacím, který poukazuje na nutnost změny myšlení knihovníků a jak technologie ovlivňují přístup k informacím. V dnešní záplavě informací přístupných komukoliv a kdykoliv, je v podstatě každý telefon knihovnou. Každý si myslí, že je informační specialista a umí vyhledávat. Nicméně různá zařízení, která využívá pro vyhledávání informací, jsou personalizována a optimalizována. Nenabízí tedy stejné výsledky. Různé přístupy k práci s informacemi nabízí současné technologie (např. umělá inteligence, kognitivní vyhledávání, sémantické vyhledává, strojové učení, prediktivní analýzy, roboti nebo internet věcí) ve větším měřítku než kdy dříve a výrazně ji díky výpočetní technice ovlivňují. Proto se autorka zeptala na jednoduchou otázku: Proč potřebujeme dnes knihovny? Vše je přeci na internetu. Ale to není pravda. Knihovny a jejich elektronické informační zdroje jsou pouze méně viditelné. Knihovníci umí udělat neviditelné informace viditelnými, chápou strukturu informací a mají spoustu dalších vlastností. Proto je důležité se posunout i do jiných rolí a přijmout změnu, která nastala s rozvojem technologií. V čem by se knihovníci měli změnit, autorka vyjmenovala na konci přednášky, např. ochotu přiznat si, že existují věci, které neznáme; způsob, kterým se to vždy dělalo, nemusí být dnes ten nejlepší; mnoho věcí dělají stroje lépe než lidé, ale nemají empatii; přijmout technologie a experimentovat s nimi; používat to, co funguje, ale zbavovat se toho, co ne. V této přednášce bylo zkrátka spousta podnětů k zamyšlení.

Sekce: Nové obzory

Tradičně zajímavé novinky ze světa vyhledávačů a vyhledávání přinesl příspěvek Viléma Sklenáka Rub a líc vyhledávacích služeb. Tentokrát se zaměřil na popsání výhod a nevýhod webu a vyhledávačů. Web autor přirovnal k Babylónské knihovně, kterou charakterizoval citátem z knihy Zrcadlo a maska od Jose Luise Borgese: „Když se rozhlásilo, že Knihovna obsahuje všechny knihy, vyvolalo to nejprve pocit podivného štěstí. Všem připadalo, jako by byli pány nedotčeného a tajného pokladu . . .nehoráznou naději přirozeně vystřídala nesmírná sklíčenost. Jistota, že některý regál v některém šestiúhelníku skrývá drahocenné knihy a že ty knihy jsou nedostupné, se zdála nesnesitelná.“ Tím se dostal i k odvrácené straně vyhledávačů, které si často jejich uživatelé ani neuvědomují. Rub vyhledávačů tak rozdělil do dvou kategorií ztrátu soukromí a ztrátu soudnosti.

Vilém Sklenák FOTO: Jiří Topol

Nejprve se autor zabýval otázkou, zda je vůbec možné být neviditelný na internetu. Předpokladem by byla osoba, která nemá žádný osobní web, sociální síť (Facebook, Twitter, atd.), nemá žádný blog atp. Podle svých vlastních slov je jedním z takovýchto lidí, a proto zadal studentům, které vyučuje, úkol, aby o něm našli, jaké má koníčky. Během pár minut studenti úkol splnili.

S tímto pokusem souviselo další téma a to právo na zapomnění na internetu a ochrana dat. V rychlém přehledu autor zmínil několik důležitých faktů, jako např. to, že před nařízením GDPR v roce 2014 právo na zapomnění deklaroval v rozsudku Evropský soudní dvůr, u kterého společnost Google žaloval španělský občan. Ochranu soukromí můžeme také vidět u služby StreetView opět od Googlu, kde z obrázků rozostřují např. obličeje a státní poznávací značky. S platností nařízením GDPR přišla také první žaloba na Facebook a Googlu pro nedostatečnou ochranu osobních údajů.

Poslední část přednášky se pak věnovala ztrátě soudnosti uživatelů. Zde bylo rozvedeno téma fake news a vliv technologický nástrojů na uživatele, při jejichž používání ztrácí člověk své schopnosti. Tzv. Google efekt vede k zapomínání informací a učení se nových informací, které si snadno vyhledá uživatel na internetu. Sami experti z firmy Google radí dodržovat digitální dietu, jež by nevedla k digitální demenci. Ta se vyznačuje závislostí na technologiích a jejich nadměrným využíváním. Příspěvek autor zakončil několika otázkami. Zkuste si na ně také odpovědět, ať víte, jak na tom jste.

  •  Kolik telefonních čísel si pamatujete?
  •  Dokážete pracovat s papírovou mapou?
  •  Dokázali byste hledat v papírovém jízdním řádu?
  •  Dokážete z hlavy vyřešit jednoduchou trojčlenku?
  •  Dokážete strávit pracovní den, aniž byste použili Google nebo Seznam?
  •  Jak často kontrolujte pohledem displej chytrého telefonu, jestli tam není něco nového?

Jiří Jirát z Národní technické knihovny a CzechElibu, představil v příspěvku CzechELib – rok druhý představil současný stav zajištění elektronických vědeckých časopisů, knih a speciálních databází. V příspěvku byly popsány problémy, které vznikly při využití financí (např. problematika srážkové daně z licence nebo využití peněz) a při změně metodiky ověřování Výzkumných organizacích. To mělo dopad na instituce, které se na seznam nedostaly, např. NLK nebo krajské knihovny. Byli také představeni dodavatelé těchto zdrojů a způsob, jak se soutěžily veřejné zakázky a uzavíraly smlouvy. Byla také představena finanční stránka věci podle typu dodavatelů, podle typu měn a i jejich metodika, která vysvětlila, kdo může čerpat podporu na nákup e-zdrojů. S licenčními podmínkami úzce souvisí i navázání e-zdrojů na další projekty, mezi které patří služba Získej v portálu Knihovny.cz, CPK a služba discovery systémů (tlak na dodávání metadat do DS), snaha o přechod na Open Accesss s nástupem strategie pro ČR a EU a nakonec na uživatelské statistiky využívání e-zdrojů.

30. 5. 2018 – Sekce: Akvizice & Inovace & Propagace

Zcela praktickými byly dvě přednášky ze středečního dopoledního programu. Autorka Romana Applová přednesla zajímavý příspěvek Týden s elektronickými informačními zdroji – nový způsob propagace o akci knihovny Univerzity Palackého v Olomouci na podporu využívání elektronických informačních zdrojů. Druhý příspěvek od Marcely Leugnerové z Fakulty sociálních studií Masarykovi univerzity s názvem Co potřebuji, abych dokázal/a využít změny? se zaměřil na přizpůsobení se změnám v zaměstnání. U knihovníků změny v pracovním procesu nastávají díky rychlému rozvoji IT technologií a exponenciálnímu nárůstu informací. Nejlépe zvládá změnu ten pracovník, který má pět kompetencí umožňující mu rychlé orientace a adaptace na změnu. Těchto pět kompetencí je orientace na výsledek, práce s informacemi, integrita, sociální citlivost a vliv (umění říci opačný názor; logické argumenty na podporů svých názorů). První dvě kompetence jsou vrozené a nedají se rozvíjet. Oproti tomu na integritě, sociální citlivosti a vlivu se dá pracovat.

Sekce: Zaměřeno na uživatele

Lukáš Plch FOTO: Jiří Topol

V posledním bloku přednášek mne zaujala přednáška s názvem Odhalování predátorských časopisů v Knihovně univerzitního kampusu – rok poté od Lukáše Plcha z Knihovny univerzitního kampusu Masarykovi univerzity. Knihovna začala od února 2017 poskytovat akademickým pracovníkům službu ověřování predátorských znaků u časopisů, kde se chystají publikovat. Metodou kontroly bylo posuzování formálních znaků podle institucí, které se zabývají citační etikou a publikováním, jako např. COPE, DOAJ nebo OASPA. Mezi závažné znaky predátorství patří recenzní řízení kratší než 4 týdny, redakční rada bez afiliace nebo se smyšlenou afiliací, napodobování názvů důvěryhodných časopisů a nepravdivé tvrzení o indexaci v databázích např: WoS, Scopus, DOAJ nebo Medline a nebo uvádění smyšlených metrik a mnoho dalších méně závažných znaků. Na základě zpracovaných požadavků od akademických pracovníků autor prezentoval výsledky jejich práce, ale také pochybnosti, které souvisely se zvolenou metodou. Na základě těchto zkušeností pak autoři příspěvku navrhli, na co je třeba dát si pozor (např. opakování analýz, překonanost termínu predátorský nebo oprávněnost kritérií) a dodržování principů dobré praxe při publikování, aby byly pro uživatele zajištěny kvalitní informace z analýzy, a nechat závěrečné rozhodnutí, kde publikovat, na autorovi samotném.

Závěr

Konference přinesla mnoho inspirativních přednášek, které upozornily na nové trendy a projekty i témata k zamyšlení. Po oznámení konce konference v současném formátu musíme doufat, že organizátoři přichystají podobně kvalitní a zajímavou akci, která dokáže inspirovat v příštích letech. Ztráta podobné akce byla pro celou knihovnickou obec velikou újmou.

Auditorium FOTO: Jiří Topol

Na závěr bych chtěl poděkovat vedení NLK za možnost účastnit se konference.


Citace

KOLÍN, Adam. INFORUM 2018. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 1-2 [cit. 18.11.2018]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2018-23-1-2/inforum-2018/. ISSN 1804-2031.