Výzkumné metody v knihovnictví – konference o kvalitativních a kvantitativních metodách

Eva LESENKOVÁ, NLK

Desátá mezinárodní konference o kvalitativních a kvantitativních metodách v knihovnictví  – Qualitative and Quantitative Methods in Libraries (dále QQML) probíhala ve dnech 22. – 25. 5. v řecké Chanii. Při zahájení konference zmínila její předsedající, paní Anthi Katsirikou z University v řeckém přístavu Pireus, že pro tuto konferenci je charakteristická pestrost mezinárodního zastoupení. V letošním roce přijeli účastníci z 58 zemí a 5 kontinentů.

Kvalitativní a kvantitativní metody (QQM) jsou pro knihovníky stále více populárními nástroji, protože jsou užitečné pro každodenní profesionální život. Cílem QQM je posoudit a zlepšit služby, měřit funkční efektivitu a jsou i prostředkem k rozhodování o přidělování finančních prostředků a finančních alternativ. Knihovníci také používají QQM, aby zjistili, proč a kdy uživatelé oceňují jejich služby.

QQML působí pod záštitou neziskové organizace ISAST (Mezinárodní společnost pro rozvoj vědy a techniky) a organizuje tuto konferenci o metodologii a výzkumu v používání kvantitativních a kvalitativních metod v knihovnách, muzeích i archivech. Z příspěvků na konferenci jsme se účastnily přednášek s okruhy, týkajících se našich zájmů (informační věda, informační a zdravotní gramotnost, neformální vzdělávání, marketing, metriky vědy a služeb).

Z programu nás v  oblasti informační vědy zaujal svou přednáškou na plenárním zasedání   kolega Jaarmo Saarti, ředitel univerzitní knihovny východního Finska se sdělením „The Challenges and Possibilities of the Open Science for the Libraries and Information Studies „.

„Pro vybudování ideálního světa „otevřené vědy“ (sdílené) potřebujeme spoustu politických lobbování, tvrdou práci knihoven a vědeckých vydavatelů a nové metody a výzkumy, které by zobrazovaly a analyzovaly rychle se vyvíjející prostředí a poskytly nové nástroje vědcům ve všech oborech. Z hlediska výuky je zapotřebí speciální vzdělání, které studentům poskytne dovednosti, které budou potřebovat v budoucí knihovnické práci“. Více na http://discovery.ucl.ac.uk/10045058/.

Významná přednáška v bloku plenárních zasedání se týkala manifestů a deklarací IFLA, jež přednesla Antonia Arahova, zastupitelka Řecka v mnoha významných funkcích IFLA. V přednášce s názvem “IFLA Guidelines, Manifestos and Declarations” zmínila zásadní dokument pro práci knihoven, kterým je Manifest IFLA / UNESCO o veřejných knihovnách.

V přehledu uvádím vybrané tituly přednášek z průběhu speciálních sekcí celé konference:

1. den: Ve speciální sekci – special and Contributed Sessions  (SCS1) s názvem Future of Assessment of the Education of Library and Information Professionals Internationally, kterému předsedala Tonia Arachova bych upozornila na přednášku Obinyan Oluwatoyin Oyeyemi z Nigérie „Human Resources and Competencies for the 21stCentury Library Services“, zaměřenou na význam celoživotního vzdělávání knihovníků.

2. den: speciální sekce pokračovaly (SCS3) pod názvem Change patterns: Academic Libraries! s předsedajícím Sarantosem Kapidakisem z Knihovny a muzea vědy z řeckého Korfu.

Ze sdělení „Designing Academic Libraries in the Digital Age“ autorek Clarence Maybee, Nanette Anderson, Karen Hum z Purdueovy veřejné univerzity ve městě West Lafayette v americkém státě Indiana, jsme se dozvěděli o redesignu vzdělávání na univerzitě s užitím tzv. „aktivních tříd“ (24/7) s přístupem ke zdrojům, které byly mapovány ve spolupráci knihovny a vyučujících k jednotlivým tématům.

3. den: ve speciální sekci, která byla věnovaná „Zdravotnickým informacím“, pod názvem Health Information Services I, jsme se ve velmi otevřeném, přátelském a diskusním duchu věnovali s předsedajícím mexickým kolegou Egbertem J. S. Vanderkastem těmto sdělením: Moreno Curti, Paola De Castro, Rosalia Ferrara, Pietro La Placa, Cristina Mancini, Elisabetta Poltronieri, Franco Toni, Angela Vullo: Open Research Data in Biomedicine: A Step Forward in Defining an Italian National Policy, Tatyana V. Kaigorodova, Irina A. Kriukova z Moskvy (knihovna MZD): Scientific medical information support for higher medical education a Franco Toni (Instituto Superiori Sanita z Říma): The Biomedical Research in Italy and the Role of BIBLIOSAN. Outcomes and Perspectives of the Italian Biomedical Libraries Network after 15. Systému BIBLIOSAN je obdobou naší sítě zdravotnických lékařských knihoven zajišťujících veřejné informační služby ve zdravotnictví (VISZ).

Helena Bouzková, E. J. Sanchez Vanderkast (Mexiko), Eva Lesenková, Franco Toni (Itálie), Artemis Chaleplioglou (Řecko), Tatyana V. Kalgorodova (Ruská federace), Elisabetta Poltronieri ( Itálie)

Ze všech čtyř speciálních sekcí nás nejvíce zajímala výše zmíněná sekce zaměřená na informační gramotnost a zkušenosti z oblasti zdravotnických informačních služeb. Poutavý byl také příspěvek, týkající se zdravotní gramotnosti od Marilyn Brissett  z Panenských ostrovů, USA:  Elementary School Diabetes Awareness and Prevention Health Literacy Pilot Program, jež byl ukázkou zapojení knihovníků do informační podpory zdravotní gramotnosti v podmínkách základní školy.

Třetí den v odpoledním programu probíhala Poster Session (PS1), ve které jsme prezentovaly novou aktivitu Národní lékařské knihovny se sdělením: Librarians’ Role in Health Literacy Support – Consumer Health Information Website in the Czech Republic, autorek Heleny Bouzkové, Evy Lesenkové, Kláry Maškové.

BOUZKOVÁ Helena, LESENKOVÁ Eva, MAŠKOVÁ Klára. Librarians’ role in health literacy support – consumer health information website in the Czech Republic. In: Book of abstracts – Qualitative and Quantitative Methods in Libraries: QQML : international conference. 1st ed. [Athens] : ISAST: International Society for the Advancement Science and Technology, 2010-. 2018, s. 138-139.

Z belgického Leuvenu nás zaujal poster: KUBIC: How to Organize Pop-up Information Literacy Sessions at Your Libraries, autorů Kim De Roo, Inge Discart, Thomas Vandendriessche. Poster ilustrativně znázorňoval dobrý metodický návod – jak si organizovat lekce informační gramotnosti, jak definovat problém, jak zvolit správnou metodu porozumění potřebám, jak vzájemně propojovat různé iniciativy, aby na uživatele působily jednotně (webové stránky, bannery, reklamní postery, letáky atd.), jak vyhodnocovat zpětnou vazbu (volba dobré komunikační strategie).

4. den: pokračovala speciální sekce zdravotnických informací (SCS7) Health Information Services II, tentokrát s předsedající Ane Landoy z norského Bergenu.

Z athénské akademie přednesly autorky Artemis Chaleplioglou, Ioannis A. Papadakis a Sozon Papavlasopoulos sdělení: Describing a Knowledge Field with Topic Maps, věnované významnému ontologickému tématu: topic mapy, sémantický web na příkladu kardiologie.

Uvádím záznam tištěného sborníku z konference, který jsme přivezly: Conference programme – 10th Qualitative and Quantitative Methods in Libraries: international conference: QQML 2018: May 22-25,2018, Chania,Cete, Greece / editor Anthi Katsirikou.

Zájemcům o problematiku QQM lze doporučit časopis QQML – e journal, což je mezinárodní vědecký on-line open-access peer-reviewed časopis, publikující vědecké práce s různými tématy o výzkumu knihoven a informačních věd, s cílem zpřístupnit současný kvalitní výzkum, včetně teoretických výzkumných prací a aplikací. Časopis je otevřený a podporuje používání různých metod výzkumu.


Citace

LESENKOVÁ, Eva. Výzkumné metody v knihovnictví – konference o kvalitativních a kvantitativních metodách. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 1-2 [cit. 18.11.2018]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2018-23-1-2/vyzkumne-metody-v-knihovnictvi-konference-o-kvalitativnich-a-kvantitativnich-metodach/. ISSN 1804-2031.