Knihovny současnosti 2018

Klára MAŠKOVÁ, Veronika LÖBLOVÁ, Radana KODETOVÁ a Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ, NLK

Letošní 26. ročník konference Knihovny současnosti se konal 11. – 13. září 2018 v Olomouci opět pod záštitou ministra kultury doc. Mgr. Antonína Staňka, PhD. a hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka.

Obsah článku:

11. 9. Jak to vidí jinde

Motto letošní konference bylo „Tvoříme zlatá léta“. Vyjadřovalo demonstraci snahy pracovníků knihoven zajistit uživatelům co nejpříznivější podmínky pro práci či zábavu a volný čas. První den konference se konalo slavnostní zahájení a předávání medailí Z. V. Tobolky. Následovali 3 přednášky: první byla přednáška hlavního partnera konference – Cosmotron a poté následovaly dvě přednášky zahraničních hostů.

V první přednášce Krist Biebauw představil novou budovu knihovny v belgickém Gentu. V prvním roce měla knihovna přes 2 mil. návštěv, což je daleko více, než autoři projektu předpokládali. Ve své přednášce přiblížil detaily o společné práci s kolegy, k jakým rozhodnutím došli, a klíčové elementy úspěchu i neúspěchu.

V druhé přednášce Valerie J. Gross mluvila o tom, jak můžeme společně prezentovat knihovny jako vzdělávací centra. Fungování veřejných knihoven je založeno na zvýšeném respektu a optimálním financování. Podobně jako školy a specializované knihovny mohou být veřejné knihovny vnímány jako úspěšná vzdělávací centra.

První den byl příjemně ukončen zahajujícím rautem.

12. 9. Infobox (9:00 – 18:00)

V rámci této sekce bylo možné vyslechnout přednášky: jako např. Novinky projektu Obálky knih.cz (Ing. J. Nechvátal), Pět let s Kohou (Mgr. M. Denár), Co se vylíhlo v inkubátoru sociálních inovací? (Mgr. T. Štefek), CDARCHA – nástroje pro kooperativní archivaci datových CD v knihovnách (Ing. P. Žabička, Bc. Zdeněk Hruška), CZECHELIB – rok druhý (Mgr. R. Spiesová), Knihovny sobě a spolu? (Ne)fungující spolupráce a kam dál (PhDr. H. Landová, PhD.) a řadu dalších. Tématem panelové diskuze byla problematika GDPR: Součástí programu byly tzv. bleskovky, tj. krátké pětiminutové příspěvky. V jejich rámci byly za NLK předneseny dva příspěvky.

Příspěvek Sjednocení lékařské terminologie s využitím českého překladu MeSH (Mgr. L. Maixnerová, PhDr. R. Kodetová) začlenil tezaurus Medical Subject Headings mezi ostatní klasifikační systémy z oblasti medicíny a vyzdvihl rozmanité využití českého překladu MeSH v praxi. Informoval o vytvoření skupiny zaměřené na lékařskou terminologii, která vznikla z podnětu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR v roce 2018. Přizváni do ní byli odborníci z různých instituci – z ÚZIS, 1. LF, autoři Wikiskript a Velkého lékařského slovníku). Za NLK se terminologických diskuzí účastnily Mgr. L. Maixnerová, Mgr. A: Smutná, RNDr. Alena Šímová, PhDr. R. Kodetová. Cílem vytvořené skupiny je najít společnou řeč a řešit širokou škálu problematických okruhů, např. sjednocení záhlaví (fraktury x zlomeniny), sjednocení pravopisu, nahrazování latiny češtinou, jakým způsobem přistupovat k různým uživatelům lékařské terminologie atd. Pro dokreslení problematiky terminologie byl v příspěvku uveden i zajímavý pokus o vytvoření českého tělovědného názvosloví prof. MUDr. D. Kachlíka, Ph.D. Termíny v něm uvedené jako např. aponeurosis = šlachatice, desmocranium = vazivoleb, viscerocranium = obličejovna, vas sinusoideum = děrovnice atd. se však lékařské terminologické odbornosti jeví jako nepoužitelné. NLK má bohaté zkušenosti s překladem MeSH a s lékařskou terminologií (překladem se zabývá již od 70. let). Může tak být důležitým partnerem pro smysluplné nastavení pravidel české terminologie v oblasti medicíny.

Druhý „bleskový“ příspěvek MEDLIKE – nový portál Národní lékařské knihovny pro občany (PhDr. E. Lesenková, Bc. K. Mašková) informoval o nově vytvářeném webovém portálu MedLike. Jde o portál na podporu zdravotní gramotnosti vytvářený NLK pro potřeby široké veřejnosti. Jeho hlavním cílem je soustředit odkazy na spolehlivé informace o zdraví a nemocech nejen pro pacienty a jejich pečující rodiny. V současnosti jsou informace o nemocech v portálu rozděleny do 16 okruhů – Duševní poruchy a poruchy chování, Endokrinní systém, Imunitní systém, Infekční nemoci, Kosti, klouby a svaly, Krev, srdce a krevní oběh, Kůže, vlasy a nehty, Ledviny a močové ústrojí, Metabolické poruchy, Mozek a nervový systém, Mužský reprodukční systém, Plíce a dýchání, Trávicí systém, Ústa a zuby, Vrozené vady a dědičné nemoci, Ženský reprodukční systém. V rámci každého okruhu je problematika dále členěna. U jednotlivých témat lze zpravidla nalézt odkazy na audiozáznamy, články, knihy, klinické studie, videa a odkazy na webové stránky. Metodika výběru dokumentů do portálu se opírá o publikované zahraniční zkušenosti (rešerše provedená v databázovém centru Ovid z bází Medline, Embase, LISA, LISTA, LISS), odborné knihovnické zkušenosti z praxe a o vytvoření vlastního souboru posuzovacích kritérií. MedLike je stále v procesu tvorby a aktualizace. Je třeba vyzdvihnout, že se jedná o společný projekt založený čistě na ochotě dobrovolníků pracovní skupiny, která se za tímto účelem vytvořila. Proto si tito dobrovolníci zaslouží být na tomto místě jmenováni. Jsou to: PhDr. Bouzková Helena, Ph.D., PhDr. Lesenková Eva, Ph.D., Mgr. Maixnerová Lenka, Klára Mašková, PhDr. Valdmanová Eva, Mgr. Svobodová Iveta, Mgr. Surá Alexandra, PhD., Gabriela Vinklátová, Mgr. Jarolímková Adéla, Ph.D., PhDr. Burský Ondřej, Mgr. Kříž Filip, Bc. Mgr. Kolín Adam, Bc. Michal Záviška. A jakým způsobem si při této dobrovolné aktivitě kolegové z NLK vedou? Posuďte sami na odkazu MedLike.

12.9. 2018 Sekce Vzdělávání veřejnosti  (14-17 hod)

Sekce Vzdělávání veřejnosti proběhla 12.9. 2018 14-17 hodin a jejími garantkami byly Bc. Radomíra Kodetová a Mgr. Pavlína Mazačová, PhD. Sekce proběhla v příjemné atmosféře. Byly zde předneseny především příspěvky studentů Filozofické fakulty Masarykovy univerzity – KISK Brno. Tato sekce představila zajímavé projekty, na kterých se podíleli právě studenti z KISKu. V rámci svých prací propojili svoje studium a praktické problémy z knihovnické praxe.

První příspěvek měla Pavlína Mazačová, pedagožka na KISKu na Masarykově univerzita v Brně. Její příspěvek byl na téma Společenství praxe jako příležitost rozvíjení informační gramotnosti. Zabýval potřebou propojovat formální a neformální vzdělávání i akademický svět s praxí a vytvářet edukační programy na míru potřebám cílové skupiny.

Druhý příspěvek měl Michal Černý o Digitální kompetenci v kontextu knihovnické práce. V rámci příspěvku představil digitální kompetence, které jsou odsouhlasené v rámci Evropské komise – The Digital Competence Framework 2.0 Tyto kompetence mají splňovat občané evropských zemí, ale jelikož jsou hodně rozsáhlé, jsou to hlavně knihovníci a knihovny, kdo by je měli garantovat a pomoci svým uživatelům příslušné kompetence získávat.

Další příspěvek byl Spolupráce alternativních škol a knihoven při rozvoji digitální gramotnosti od Davida Kudrny. David Kudrna představil řadu alternativních škol k současné klasické výuce na školách. Alternativní školy se snaží o spolupráci, seberealizaci, kreativitu, sebeučení a jedinečnost žáků, kteří pro své projekty potřebují pracovat s informacemi více, než v běžné škole. Učí se vyhledávat si informace a pracovat s nimi více než je obvyklé v běžné škole a tady je velká příležitost pro knihovny. Knihovny mohou fungovat jako učící instituce, které učí práci se zdroji, nástroji, rozvíjejí hodnoty alternativní pedagogiky v online prostředí a rozvíjejí digitální gramotnost.

Klára Adamcová prezentovala práci Interaktivní knihy pro děti – výzkum informačního chování. Jejím cílem bylo práce dětí s interaktivní knihou. Klára Adamcová zjistila, že děti si velmi dobře zapamatovávají informací získané díky interaktivní knize a pro knihovny a školy je velmi dobré s těmito knihami pracovat a rozvíjet tak znalosti dětí jinou formou než je klasická výuka.

Jana Přeliášová ve své práci a přednášce Návrh redesignu webového sídla Městské knihovny Havířov řešila problém Městské knihovny v Havířově s webovskou prezentací knihovny. Knihovna sice měla webovské stránky, ale nebyla s jejich podobou spokojená. Jana Přeliášová pomocí tzv. wireframů navrhla, co by webovské stránky dané knihovny měly obsahovat, aby byly přehledné, bylo zde vše, co knihovna potřebuje a stránky byly zajímavé pro čtenáře knihovny. Na základě návrhu by mělo dojít k vytvoření webovského sídla knihovny.

Andrea Waltlová v rámci příspěvku Rozvoj informační gramotnosti předškolních děti ve veřejných knihovnách – prezentace výsledků výzkumu přednesla výsledky své bakalářské práce v rámci níž se zabývala programy knihoven pro předškolní děti včetně rozboru metodických materiálů k lekcím. Zjišťovala, zda si materiály knihovny vytvářejí samy, zda je přejímají a jaké oblasti informační gramotnosti čtenářů rozvíjejí. Součástí práce bylo, co by rády knihovny ve vzdělávacích programech zlepšily.

Příspěvek Rozvíjení informační gramotnosti v laboratorní základní škole: příležitost pro knihovny přednesla Marta Zonková a zabývala se možnou spolupráci knihoven a specializovaných základních škol na příkladu specializované laboratorní školy.

Eliška Charoušková představila zajímavý příspěvek Analýza služeb pro teenagery v Knihovně Jiřího Mahena v Brně, kde vytvořili oddělení tzv. teen space určené pro mládež ve věku 11-19 let. Cílem práce Elišky Charouškové bylo zjistit, s jakými problémy u služeb pro teenagery se knihovna potýkala a jak by služby mohla knihovna v budoucnu vylepšit.

Předposlední příspěvek byl Renaty Skácelové o Revitalizaci školní knihovny na příkladu Základní školy a mateřské školy Rázová, příspěvkové organizace. Práce Renaty Skácelové byla o revitalizaci školní knihovny na základě designového myšlení a výsledkem bylo vytvoření příjemného prostoru pro uživatele knihovny.

Poslední příspěvek měla Dana Calábková o Klubech programování CODERDOJO. Projekt bezplatných klubů programování přinesl do České republiky europoslanec Luděk Nidermayer. Kluby jsou určené pro kategorii dětí a mládeže 7-17 let a fungují na základě dobrovolnické práce a mohou vznikat při knihovnách jako další nabídka zajímavých programů a kurzů.

V následné diskuzi po skončení přednášek se hovořilo o praxi v knihovnách, kde se koná mnoho aktivit jako exkurze, přednášky, výstavy, ale někdy se v knihovnách naráží na neochotu zaměstnanců tyto aktivity dělat. Paní Radana Kodetová z Krajské knihovny v Pardubicích zase zmínila potřebu dalšího vzdělání knihovníků, kterou vidí např. ve své domovské knihovně. Knihovníci by potřebovali kromě knihovnického vzdělání také tzv. pedagogické minimum. Což je pro knihovny finančně a časově náročné. Ovšem svítá možnost si takové základní pedagogické vzdělání dodělat na Masarykově univerzitě v rámci KISKu. V rámci závěreční diskuze diskutovali také studenti o svých představách praxe v knihovnách. Chtěli by se podílet na chodu knihoven a dělat práci, která má smysl a nedělat jen činnosti, které knihovníci nechtějí dělat. Spíš by studenti svými nápady a znalostmi rádi přispěli knihovnám a byli by rádi ku prospěchu při rozvíjení kompetencí a zlepšování služeb knihoven.

13. 9. Aktuální klíčové projekty a koncepční otázky české knihovnictví (8:30 – 12:00 )

Poslední den konference Knihovny současnosti byl věnovaný klíčovým a koncepčním projektům českého knihovnictví a shrnoval jeho aktuální otázky a problémy.

Celý dopolední a zároveň i poslední blok konference byl zajímavý především tím, že se jednotlivé příspěvky prolínaly s diskusí všech zúčastněných přednášejících.

Svoje příspěvky přednesli mimo jiné Tomáš Kubíček ředitel MZK v Brně, Tomáš Řehák ředitel MK v Praze, Martin Kocanda ředitel NK ČR, Martin Lhoták knihovna AV, Michal Indrák MZK, Petr Žabička MZK a Tomáš Foltýn NK ČR.

Příspěvky byly rozděleny do dvou oblastí:

  • První část byla věnována digitalizaci knihovních fondů a s tím spojeným problémům a také možnosti širšího zpřístupnění výsledků digitalizace v souvislosti s novelou autorského zákona. Další příspěvky byly věnovány informacím o digitalizačních projektech v ČR – Česká digitální knihovna, Národní digitální knihovna a krajská digitalizace a také nově vyvíjenému řešení pro archivaci digitálních dokumentů. Zmíněna byla problematika trvalého uchování tradičních knihovních dokumentů.Byla prezentována nová podoba meziknihovní výpůjční služby, systém Získej celonárodní platforma pro MVS využívaná v portálu Knihovny.cz, do které se zapojuje stále větší počet knihoven.
  • Druhá část dopoledního bloku se zabývala otázkami obecních knihoven a možnostmi jejich modernizace a proměny v knihovnická centra, tzn. jejich funkce jako metodického a zároveň moderního, kulturního, vzdělávacího a komunitního centra vycházejícího z potřeb uživatelů. Tento proces podporuje projekt Obecní knihovny, který by měl pomoci konkrétním knihovnám při jejich rekonstrukci. Za tímto účelem bylo zřízeno Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven. Konferenci uzavřel svým příspěvkem Ověřeno.cz Tomáš Řehák, ředitel MK v Praze, který zdůraznil významnou společenskou funkci knihovny jako v podstatě jediné důvěryhodné instituce, jejímž cílem je poskytování ověřených informací širokému okruhu uživatelů.

Foto: Filip Kříž a Klára Mašková

Citace

MAŠKOVÁ, Klára, Veronika LÖBLOVÁ, Radana KODETOVÁ a Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ. Knihovny současnosti 2018. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 3-4 [cit. 18.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2018-23-3-4/knihovny-soucasnosti-2018/. ISSN 1804-2031.

Tags: konference, zprávy