PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Dvanáctá mezinárodní konference QQML se měla konat v Barceloně od 26. do 30. května, ale vzhledem k celosvětové pandemii COVID-19 se výbor konference, ovlivněn pokyny WHO i žádostmi mnoha kolegů, rozhodl převést konferenci do virtuální podoby.

Anthi Katsirikou, Ph.D., MSc, ředitelka knihovny Univerzity v Pireu a  předsedkyně 12. mezinárodní konference QQML, si při společném rozhodování se zástupci výboru konference  o změně formátu  uvědomila, že lze nevýhodu složité koronavirové doby proměnit ve výhodu. Rozhodnutí o změně bylo rychlé. Zájemci byli k účasti na konferenci za změněných podmínek vyzváni 4. dubna. Termín zaslání přihlášek a abstraktu byl stanoven do 25. dubna. Během jednoho měsíce se pak podařilo virtuální konferenci připravit. Definitivní program byl zveřejněn 25. května, samotná konference proběhla ve dnech 26. až 29. května.

Ve sníženém registračním poplatku byla zahrnuta licence na stahování virtuálního softwaru na platformě Cisco Webex Professional, účast na všech sezeních ve čtyřech paralelních virtuálních třídách, elektronická kniha abstraktů a e-plakátů, powerpointové prezentace a možnost plné papírové publikace v QQML Journal.

Autoři přihlášených a přijatých příspěvků byli vyzváni k odevzdání powerpointových prezentací v  optimální verzi s připojenou namluvenou verzí, aby se zamezilo případným přenosovým  poruchám. Virtuální přenosový systém byl zpřístupněn vždy půl hodiny před zahájením sekce.

Na konferenci přijali účast delegáti z 51 zemí (v abecedním pořádku v angličtině): Austria, Bangladesh, Belarus, Brazil, Bulgaria, Canada, Colombia, Croatia, Czech Republic, Estonia, Finland, France, Germany, Ghana, Greece, Hungary, India, Iran, Israel, Italy, Japan, Jordan, Kazakhstan, Mexico,  Nigeria, Norway, P. R. China, Pakistan, Philippines, Poland, Portugal, Qatar, Republic of China, (R.O.C), Romania, Russian Federation, Saudi Arabia, Serbia, Slovakia, Slovenia, South Africa, Spain, Sweden, Taiwan, The Netherlands, Turkey, Uganda, UK, Ukraine, USA, Uzbekistan.

V názvech speciálních sekcí byla reprezentována následující témata: přidaná hodnota knih – informačních služeb, “otevřená věda” a nástroje její podpory, informační zdroje – hodnocení a vliv, hodnocení informačních služeb, akademické knihovny, management knihovny, propojení výzkumu a praxe, efekt knihovnických služeb na výzkum, informační chování a COVID -19.

Program konference byl uspořádán tak, že účastníci měli během tří dnů příležitost vidět, vyslechnout, případně klást otázky a diskutovat na třech plenárních zasedáních, devatenácti speciálních sekcích, dvou workshopech a třech posterech.

Českou republiku reprezentovali druhý den konference ve speciální sekci Propojení výzkumu a praxe; spolupráce a hodnocení její relevance v praxi (Linking Research and Practice: The Synergies and their Relevance to Practice) autoři Národní lékařské knihovny Helena Bouzková, Eva Lesenková, Lenka Maixnerová a Filip Kříž s přednáškou The Involvement of the National Medical Library in Increasing Health Literacy in Collaboration with the Network of Public Libraries in the Czech Republic.

Druhým příspěvkem ČR bylo sdělení First Aid for Libraries in Czech Republic in COVID-19 Pandemic Time autorů z Národní knihovny ČR (NK ČR) Petry Vávrové, Jitky Neoralové, Dany Hřebecké a Richarda F. Mally.

Třetí den konference ve speciální sekci Nástroje a techniky organizace znalostí měli svůj příspěvek kolegové z NK ČR Anna Cajthamlová a Tomáš Foltýn IN-PROVE: Integrated Environment for the Effective Management of the Individual Procedures of the Modern Book Collections’ Preservation.

V prvním dni ve speciální sekci Přidaná hodnota knihovnických služeb zaujaly americké příspěvky. Z univerzity v Tennessee to byl příspěvek autorů Louise T. Beckera, Elyssy M. Gould, Jennifer Mezick: Assessing the Value of Library Resources for Renewal Negotiations týkající se zkušeností, jež vyplynuly z řešení programu, který hodnotil strategii doplňování fondů. Zajímavým počinem bylo sdělení Michele A. L. Villagrana ze Státní univerzity v San José: Impact of Cultural Intelligence within Special Libraries: Focus Group Findings and Overall Results, který zmiňoval nové přístupy v tzv. kulturní inteligenci (Cultural intelligence  – CQ) a schopnosti dobré funkčnosti v různých kulturách. Tématu Open Accessu se věnoval Michael A. Crumptona z Univerzity v Severní Karolíně Analyzing Open Access Impact to Learning Spaces. Představil časopis The Journal of Learning Spaces, který je volně dostupný autorům, předplatitelům a všem, kteří chtějí využívat tuto platformu k volnému publikování.

Tématu distančního vzdělávání v magisterském programu Library and Information Science (LIS), pořádaném  illionskou univerzitou, se věnoval příspěvek autorky Mei-Ling Wang z čínského Institute of Library, Information and Archival Studies, National Chengchi University, Republic of China (R.O.C) Technological Innovation in Library and Information Science Online Education: San Jose State University Case Study, který analyzoval e- learningovou formu studia oboru v případové studii studentů  San Jose State Univerzity.

Z programu speciální sekce Hodnocení informačních služeb upoutal finský příspěvek Ari Haasio ze  Seinäjoki University: Discussion Groups and Chat Rooms – An Ethical and Methodological Analysis.

Ve speciální sekci COVID-19 bylo zajímavé porovnávat vlastní zkušenosti a přístupy ke službám a činnostem knihovny v době epidemie se zkušenostmi zahraničních kolegů.

Chrysa Nikolaou, ředitelka knihovny Piraeus Bank Group Cultural Foundation v příspěvku How Lockdown Redefines Libraries; the Future Beyond the Pandemic zdůraznila sociální roli webových aplikací, které formou instrukcí pro přístup k Open Access (OA) materiálům pomohly při navigaci uživatelů v koronavirové pandemii.

Tématu zpracování instrukcí se věnoval také příspěvek autorů Jenifer Ishee, Jennifer McGillaa, Carrie Mastley ze Státní univerzity z Mississippi Triage: Special Collections Instructional Services in the Age of COVID-19, popisující proces rychlého zpřístupnění virtuálních knihovnických služeb studentům.

Další příspěvek Todda Simpsona, Tinamarie Vella a Meredith Powers z City University of New York (CUNY) No Library is an Island: How the Academic Libraries of a Public University at the Epicenter of a Pandemic Came to the Conclusion that Services Had to Transition to Remote-only popisoval “in-person service model” z koronavirových měsíců mezi akademiky a studenty Public college v Jamaica Queens a CUNY New York.

Krista Lepik a Ilmar Vaaro z knihovny Univerzity Tartu v Estonsku ve sdělení How to Survive the Race against Time? přinesli výsledky polostrukturovaných rozhovorů s knihovníky, které mapovaly situaci knihoven během přerušení pandemií COVID-19 od 13. března do 17 května. Estonští kolegové získali přehled z veřejných online zdrojů všech 545 estonských  knihoven. Zatímco v březnu půjčovalo knihy 45 % knihoven, toto procento v dubnu vzrostlo na 71 %.

Všechny příspěvky jsou zveřejněny v Book of Abstracts .

Závěrem lze konstatovat, že i v tak krátké době, jakou organizátoři na přípravu konference měli, se podařilo připravit kvalitní odborné setkání ve virtuální formě.  Přibyla nová zkušenost ve způsobu komunikace, i když chyběly coffee breaky, na kterých se mimo kameru a bez moderátora  leckdy  podařilo prodiskutovat mnohou otázku či pochybnost.

---

Citace

LESENKOVÁ, Eva. Mezinárodní konference o kvalitativních a kvantitativních metodách v knihovnictví virtuálně. Lékařská knihovna [online]. 2020, roč. 25, č. 1-2 [cit. 16.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2020-25-1-2/mezinarodni-konference-o-kvalitativnich-a-kvantitativnich-metodach-v-knihovnictvi-virtualne/. ISSN 1804-2031.