PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK
Seminář, umožňující setkání odborníků z oboru zdravotnické informatiky a biomedicínského inženýrství, se konal ve dnech 6.- a 7. října 2021 v Lékařském domě v Praze 2.
Program zahrnoval témata: lékařská informatika v boji proti COVID-19, umělá inteligence, Big Data, využití internetu, knihovny a vědecké informace ve zdravotnictví, procesy standardizace související s elektronickým zdravotnictvím, biofyzika, modelování a simulace v medicíně, zdravotnické informační systémy, výuka a vzdělávání v oblasti zdravotnické informatiky .
Pořadateli byly Česká vědeckotechnická společnost pro aplikovanou kybernetiku a informatiku, Česká společnost pro kybernetiku a informatiku, v odborné spolupráci s Českou společností zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP.
Z příspěvků blízkých problematice knihoven a vědeckých informací a výuce a vzdělávání v informatice upoutalo sdělení J. Feberové a J. Kofránka: Systém, který se osvědčil – jak dál s online výukou po COVIDU, který dokumentoval cenné zkušenosti s online výukou LMS na Ústavu patologické anatomie 1. LF UK. Závěrem sdělení bylo deklarováno desatero otázek, vhodných pro rozhodování organizace o pokračování v online výuce:
- Bude organizace i v postcovidové době zvýšeně podporovat e-learning?
- Jakou formou – systematicky či individuálně?
- Vznikne nový subjekt pro podporu e-learningu?
- Co bude předmětem podpory?
- Jak bude tato činnost zabezpečena personálně?
- Jak bude financována?
- Jaké budou poskytovány služby?
- Jak bude řešeno technické zázemí?
- Bude navázána spolupráce s externími subjekty?
- Jaké budou podmínky pro případnou komercionalizaci výstupů?
Příspěvek Národní lékařské knihovny autorek K. Bohutínské a E. Lesenkové: Zdravotní gramotnost 2021: Jak můžeme lépe získat informace o zdraví? seznámil přítomné s vytvořením obsahu, přípravou, průběhem a výsledky e-learningového kurzu, který proběhl na jaře 2021 v prostředí LMS Moodle.
Výsledky analýzy na základě vyhodnocené zpětné vazby od účastníků kurzu naznačují, že někteří z účastníků hodnocení nevěnovali dostatečnou pozornost a nad jednotlivými aspekty webů se kriticky nezamýšleli. Do budoucna bude vhodné do kurzu zařadit i obsah rozšiřující základní informační gramotnost a obsah věnující se nácviku kritického myšlení. Při hodnocení webových zdrojů se ukazuje, že i kvalitní webové stránky postrádají základní parametry deklarující důvěryhodnost – neodkazují na původní zdroje, u článků neuvádí ani autora ani datum vydání / poslední aktualizace. U autorů informačního obsahu v elektronické podobě, je žádoucí podporovat dodržování publikačních pravidel.
V oblasti elektronického zdravotnictví byl očekávaný příspěvek autorů M. Komendy, V. Bugharta a M. Bakešové: Národní zdravotnický portál (NZIP): Po roce od spuštění. Příspěvek kriticky hodnotil rok provozu pilotní verze portálu, představil nové kategorie a témata a popsal souhrnně výsledky analýzy chování uživatelů. NZIP je členěn do tematických celků: mapa zdravotní péče, životní situace, prevence a zdravý životní styl, doporučené weby a rejstřík pojmů. Obsah v září 2021 reprezentoval 1 070 publikovaných článků, 270 externích zdrojů, 39 395 poskytovatelů zdravotní péče, 2 734 rejstříkových pojmů. NZIP představuje práci jednotlivých týmů, a to obsahově-odborného, analytického, publikačního, vývojového, metodického a administrativního.
Základní přehled dat z monitorovacích nástrojů portálu NZIP za období 23. 7. 2020 až 23. 7. 2021: 861 420 – počet uživatelů, 1 071 477 – návštěv, 1 790 330 – zobrazení stránek, 00:01:51 – průměrná doba návštěvy, 33,91 % – míra okamžitého opuštění.
Ve spolupráci s odbornou agenturou je v NZIP vytvářena marketingová a komunikační strategie, která by měla pomoci dostat portál do povědomí širší veřejnosti. Její realizace je plánovaná na základě tematických balíčků v pravidelných periodách.
NZIP je předmětem projektu Evropský sociální fond – Operační program Zaměstnanost v termínu 1. 1. 2020 — 31. 12. 2022 více o projektu.
Autoři J. Bruthans. J. Kofránek a A. Vojtěch ve sdělení e-Preskripce v teorii a praxi mimo jiné uvedli, že ČR se řadí k zemím, které jsou úspěšné v zavádění e-prespkripce. Zavedení v letech 2013 až 2020 se v ČR navyšovalo v uvedené řadě procent 1 % 2 % 2 % 2 % 7 % 80 % 96 % 98 %.
Přednáška D. Krejčové, Š. Daňkové a M. Zvolského: Příprava české verze 11. revize mezinárodní klasifikace nemocí zaujala poutavou exkurzí do postupu překladu české verze. Možnost nahlédnout do sestavení interního týmu byla i pro knihovníky, kteří se věnují indexační praxi, zajímavá. V průběhu prací byl překladatelský tým, ve kterém působí převážně lékaři či biomedicínští inženýři, disponující přehledem o medicínské terminologii, doplněn o dvě expertky z Oddělení lékařské genetiky VFN a 1. LF UK, které se věnovaly editaci kapitoly Vývojové anomálie. Pochopitelně zajímavá a v mnohém inspirující byla i celá uvedená metodika postupu od využívání nástrojů po implementaci.
Seminář obohatily i vystavené postery K. Matuškové: Webová prezentace Kategorizace zdravotnické techniky a K. Hanušové: Aktualizace české verze ORPHAcodes, podle kterého jsou kódována vzácná onemocnění v elektronických informačních systémech.
Medsoft byl, jako každoročně, příležitostí uvědomit si ve dvou dnech, jak rozsáhlý je obor na rozhraní informačních věd a medicíny – biomedicínská informatika.
Sborník semináře je dostupný v elektronické formě.
Citace
LESENKOVÁ, Eva. Medsoft 2021 – 33. seminář biomedicínské informatiky. Lékařská knihovna [online]. 2021, roč. 26, č. 3-4 [cit. 28.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/archiv/2021-26-3-4/medsoft-2021-33-seminar-biomedicinske-informatiky/. ISSN 1804-2031.