5. Evropská konference o informační gramotnosti (ECIL)

Eva S. Lesenková, NLK

Pátá Evropská konference o informační gramotnosti (ECIL) se konala pod patronátem UNESCO a IFLA ve spolupráci s francouzskou Asociací informační gramotnosti (InLitAs) a univerzit z chorvatského Záhřebu a turecké Hcettepe univerzity.
Jako v předchozích letech, v roce 2016 hostila tuto konferenci Praha, se jí účastnili zástupci širokého spektra profesí: výzkumníci, informační profesionálové, mediální specialisté a pedagogové. Informační gramotnost (IG) nabývá v současnosti pro všechna pracoviště lidské činnosti stále vyššího významu. Tuto gramotnost je zjednodušeně potřeba vidět jako soubor dovedností, které potřebují získat lidé, kteří se zabývají prací s informacemi v různorodých kontextech a jsou s nimi v interakci. Informace a data zasahují a ovlivňují všechny aspekty našeho života, tedy i toho pracovního. Schopnosti a dovednosti užívat technologie spjaté s informačními procesy mají stále vyšší hodnotu a význam jak pro organizace, tak i pro zaměstnance. Hodnota informační gramotnosti na pracovišti při výkonu jakéhokoli povolání prokazuje stále vyšší hodnoty.

V názvu konference, který zněl „Worplace Information literacy“ se objevila ta klíčová slova, která symbolicky vyjadřovala rostoucí význam a rozsáhlou šíři záběru tématu informační gramotnosti pro všechna „pracoviště“. Informace a data zasahují a ovlivňují všechny aspekty našeho života, tedy i toho pracovního. Jak idetifikovat, organizovat, hodnotit a efektivně užívat informace na svých pracovištích, to bylo předmětem více jak 340 konferenčních sdělení. Ta byla určována podle cílových skupin posluchačů do sekcí a také podle formy přijatého sdělení.

Nebylo pochopitelně možné účastnit se všech, proto bylo velmi pohodlné pro orientaci při výběru zaměřit se na oblast vlastního zájmu. Témata blízká knihovníkům byla v sekcích, která byla zaměřena na informační gramotnost (IG) na pracovišti, IG a sociálním změnám, IG v knihovnách a veřejné sféře, IG a celoživotní vzdělávání, IG a výzkum (strategie, metodologie a metody), informační vyhledávání s informační chování, IG pro různé cílové skupiny (mladí lidé, děti, handicapovaní, zdraví a nemocní lidé).

Podrobný program je zveřejněn na stránkách http://ecil2017.ilconf.org/monday-18sep2017/. Na uvedeném odkazu jsou v plném textu zveřejněny pouze vybrané příspěvky. V tomto sdělení proto naleznete odkazy na jejich znění v případě, že jsou dostupné.

Na konferenci v přehledových příspěvcích zaujali tzv. „key note„ řečníci, kteří jsou současně klíčovými autory sdělení IG tématiky:

Bonnie Cheuk z Digital Knowledge and Collaboration, Euroclear sídlící v Hong Kongu uvedl přednášku: Who cares about Information Literacy in the Workplace? Tato prezentace vycházela z kapitoly „The hidden value of information literacy in the workplace context: how to unlock and create business value“, která byla publikována v titulu „Information Literacy in the Workplace, ed.Marc Forster, 2017, Facet Pbsh.

Andrew Whitworth, který je ředitelem výukové a učící strategie z Manchester Institute of Education University z Velké Británie vystoupil se sdělením: Lessons from the Borg Cube Information Literacy and the Knowledge of Difference. Autor je spoluautorem Moskevské deklarace pro media a informační gramotnost z roku 2012 (IFLA) (Moscow Declaration on Media and Information Literacy). K dalšímu studiu tématu informační gramotnosti odkazuji na publikační činnost A. Whitwortha. Uvedený autor vydal klíčovou publikaci vztahující se k informační ekologii – WHITWORTH, Andrew. Information Obesity. Oxford: Chandos, 2009, 231 s. ISBN 978-1-84334-449-0.

Stéphane Goldstein ze společnosti Inform All CIC, London, Velká Británie nazval svůj příspěvek Information Literacy and the Future Work. Příspěvek se zaměřoval zejména na vztah fyzického a virtuálního profesního okolí, které ovlivňuje a mění pracovní procesy a praktiky. Více k tématu lze nalézt na stránkách pracoviště prof. Goldsteina www.informall.org.uk.

V programové části „Speciální sekce“ jsme se účastnily sekce Health Information Literacy“, kde proběhla sdělení psycholožek Veroniky Kuhberg-Lasson, Anne-Kathrin Mayerové ze ZPIDu v Leibzigu, německého Institutu pro psychologii s názvy: „Demographic Characteristics and Personality Variables as Predictors of Health Information Literacy in Young Adults” a „Concepts Related to Health Literacy in Online Information Environments: A Systematic Review“. Zaujalo mne téma metodologie výzkumu a užívané metody pro vymezení cílových skupin, které jsou předmětem zkoumání informační, případně informačně zdravotní gramotnosti (health information literacy).

Finské kolegyně Anna-Maija Huhta, Noora Hirvonen, Maija-Leena Huotari z Informačních studií finské University of Oulu, přednesly příspěvek zaměřený na metodiku vyhledávání „Subjective and Objective Measures of Health Information Literacy: Do They Provide Complementary or Redundant Information“?

Ráda bych ještě upozornila na příspěvky prof. Jely Steinerové „Information literacy practices of researches in workplace information ecologies“, z bratislavské univerzity Comenia a také na příspěvek klíčových autorů monografie Úvod do informační věd (KISK, 2017, ISBN 978-80-88123-10-1) Lyn Robinson a Davida Bawdena: Identifying Good Practices in Information Literacy Education; Creating a Multi-lingual, Multi-cultural MOOC z University of London.

Posterová sekce umožnila zhlédnout a prodiskutovat s autory 27 posterových sdělení. Uvedu několik vybraných.

Jing Zhang, Jiaping Lin z Sun Yat-sen University v Číně: The Concept, Standard and Education of Critical Information Literacy. Poster upozornil na metodiku z roku 2015, kdy Association of College and Reasearch Libraries vydala Framework for Information Literacy for Higher Education.

Hamideh Talafian, Delia Neuman, Allen Grant, Vera Lee, Mary Jean Tecce DeCarlo z Drexel University ve Spojených státech s posterem: Teaching Science with the I-LEARN Model uvedly 6 komponent modelu „I-LEARN“, Idetifying a researchable question, Locating relevant information, Evaluating the given information, Applying the new information, Reflecting on the proces and kNowing how to answer.

Syed Rahmat Ullah Shah, Elena Maceviciute ze School of Library and Information Science, Högskolan i Båras ve Švédsku: Understanding Professional Competence of Librarians in Information Literacy zdůraznili potřebu posilování profesních kompetencí knihovníků v informační gramotnosti.

Národní lékařská knihovna reprezentovala týmovou práci na pilotním projektu MedLike posterem autorek H. Bouzkové a Evy S. Lesenkové: The Role of National Medical Library in the Support of Health Information Literacy in Lifelong Learning of Librarians in the Czech Republic.

Poster The Role of National Medical Library in the Support of Health Information Literacy in Lifelong Learning of Librarians in the Czech Republic.


Citace

LESENKOVÁ, Eva S. 5. Evropská konference o informační gramotnosti (ECIL). Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 3-4 [cit. 21.07.2018]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2017-22-3-4/5-evropska-konference-o-informacni-gramotnosti-ecil/. ISSN 1804-2031.