Knihovnická konference Lib Con 2017

Jana Chlanová, NLK

V pátek 3. listopadu 2017 se Hostivice opět staly místem setkání knihovníků a dalších informačních pracovníků. Již po čtvrté se zde sešli, aby se podělili o nové trendy v oboru i o své zkušenosti a nové poznatky. Tak, jako v minulých ročnících konference, i na tomto zaznělo mnoho zajímavých přednášek.  Pořadatelé letos pozvali menší počet přednášejících, jimž byl dán delší časový prostor na jejich příspěvky.

Úvodní slovo konference a přivítání účastníků, jež přednesli vedoucí Městského kulturního střediska Hostivice PhDr. Jan Černý a starosta Hostivic Jaroslav Kratochvíl, bylo ukázkou dobré spolupráce a zapojení knihovny do života obce. I toho, že pokud knihovna takto funguje, má pro obec značný význam a může tak být i chápána a oceňována. Po tomto milém úvodu následovaly přednášky pozvaných hostů.

OČKO, Petr. Informační gramotnost v digitální ekonomice a role TA ČR v podpoře budoucích trendů

Ing. Petr Očko, Ph.D. představil Technickou agenturu ČR (TA), založenou v roce 2009 a upozornil na nové trendy, mezi něž patří zejména digitalizace, umělá inteligence, autonomní mobilita či sdílená ekonomika.

Technická agentura se zabývá podporou v oblasti aplikovaného výzkumu, vytváří most mezi státní správou a dalšími subjekty (podniky, výzkumnými organizacemi, neziskovými organizacemi, samosprávou). Velmi důležitým prvkem, který přináší, je sjednocení podpory – Technická agentura je jediným podporovatelem.

Dále se ve svém příspěvku zabýval současnou situací a tím, co informační technologie přinášejí. Velmi, až dramaticky, roste objem dat, v roce 2015 až 2016 vzniklo tolik dat jako za celou lidskou historii. Čtvrtá průmyslová revoluce a zejména automatizace ovlivňují téměř všechny aspekty lidského života.

Seznámil účastníky konference s aktivitami TA v oblasti podpory výzkumu v době 4. průmyslové revoluce, k nimž patří národní iniciativa Průmysl 4.0 (2014), Národní centrum pro průmysl 4.0 – součást ČVUT (2017), Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy „BETA“. TA ČR zastřešuje iniciativu Aliance společnost 4.0.

Poukázal, jaké závěry ze získaných poznatků vyplývají pro trh práce a vzdělávací systém – nejen orientace na technické a přírodovědné obory, ale i podpora věd společenských a humanitních.
Věnoval se i sdílené ekonomice.

PAPÍK, Richard. Informační smog, informační hygiena a knowledge management

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. začal svůj příspěvek definicí pojmu „informační exploze“, která se datuje od 2. poloviny 20. století, nebo lépe řečeno pojmu „kvantitativní nárůst informací“.
Řekl, že jedním z důvodů tohoto nárůstu je stoupající tlak na publikační činnost a zejména na citovanost publikovaných informací, to vede ke snaze publikovat co nejvíce (a cokoli), nastává až přehlcení nepotřebnými informacemi – „informační smog“ a tím vzniká potřeba „informační hygieny“.

Pojmy „informační hygiena“ a „informační patologie“ uvedl již ve své diplomové práci Karel Janoš. A této tématice se věnoval i nadále. Vydal skripta Informační etika, v nichž spojuje informační hygienu s informační etikou autora, který by „smog“ neměl produkovat. To nazývá primární informační hygienou. Sekundární informační hygiena je záležitost zprostředkovatele, který by neměl zahlcovat vším, co je dosažitelné. Terciární informační hygiena zůstává na uživateli.

Někdy se také setkáváme s pojmem “datový smog“. Nastává kuriózní situace, kdy informací je velmi mnoho, ale mnohdy je těch potřebných (tak zvaného informačního jádra) až žalostně málo.

Dalším pojmem, na který upozornil, je „exformace“, tedy informace, které existují, ale nejdou zpracovat nebo existují mimo náš mozek.

Doc. Papík zdůraznil důležitost znalostního managementu, sdílení informací musí mít motivační aspekt, což nyní mnohdy nebývá a naopak platí: „podělíš se a staneš se nepotřebným.“

Rolí znalostního managementu je řídit informační toky, řídit inovace a tvorbu intelektuálního rozšířeného vlastnictví, řízení procesu neustálého učení. Velmi důležité je využívání znalostních systémů.

Upozornil také na rozdílný přístup ke knihovníkům v ČR a v USA. V USA jsou knihovníci uznáváni a vyzdvihováni, u nás tomu bývá zcela naopak.

Svůj příspěvek doc. Papík zakončil citátem J. W. Goethe: „Nestačí vědět, je nutné také vědění používat.“

Po těchto dvou přednáškách následoval oběd a účastníkům konference byla nabídnuta možnost prohlédnout si nové prostory knihovny. Tuto možnost všichni rádi využili a mohli se opět přesvědčit, že pokud knihovna spadá pod kulturní středisko, nemusí být jen opomíjenou částí. Naopak v Hostivicích je skutečně jeho nedílnou a velmi důležitou součástí. Je nejen zprostředkovatelem informací, ale také nositelem kultury města a ukázkou, že knihovna opravdu může mít významnou komunitní roli. Poté následoval odpolední blok přednášek.

KOCOUREK, Pavel. Technologické trendy … a otazníky nejen pro knihovny

Pavel Kocourek se zabýval trendy, které zdánlivě s knihovnictvím nesouvisí, zejména změnou prostředí kolem nás.

Vzniká nejasná realita, tedy něco, co je za hranicí rozšířené, virtuální a smíšené reality, směs virtuální a skutečné reality. Zatím je k ní potřeba integrovaného prostředí, trendem je virtuální a reálná realita kolem nás bez potřeby těchto prostředků. Uživatelé si zvykají na toto smíchání a přestávají je od sebe rozlišovat.

S jejím dalším vývojem nebude potřeba aktivního přihlášení k činnosti, bude se sama nabízet. Příkladem mohou být autonomní vozidla. Takováto změna přináší výhody (uvolnění času, nebude potřeba restrikcí) ale i nutnost stanovení nových pravidel (technických i provozních), ale také nastoluje otázky. Co se získaným časem? Využití sdílení?

Velkým problémem je, že mohou nastat nezamýšlené důsledky, tedy to, co udělá uživatel.

HYBLEROVÁ TRACHTOVÁ, Veronika. Knihovny.cz: jak a kam směřujeme po prvním roce

Mgr. Veronika Hyblerová Trachtová seznámila posluchače se zkušenostmi z prvního roku ostrého provozu portálu Knihovny.cz.

Hlavním cílem tohoto produktu je nabízet služby, být výkladní skříňí knihovnictví. Představila poslední novinky, jimiž se podařilo Knihovny.cz vylepšit – centrální index a rychlejší vyhledávání. Pro provoz se využívá nový hardware. V současnosti je zapojeno 32 knihoven, problémem zůstává KS Clavius a potíže dělají také chybné katalogizační záznamy jednotlivých knihoven.

Došlo ke změně pohledu na MVS, zůstává službou mezi knihovnami, ne mezi knihovnou a čtenáři, to znamená, že nejde o dodání dokumentu uživateli až domů.

LISTÍK, Milan. Informace o knihovních výpůjčkách ve světle ochrany osobních údajů

JUDr. Milan Listík, LL.M., se zabýval novým nařízením o ochraně osobních údajů – GDPR, jež vstoupí v platnost 25. 5. 2018.

Svůj příspěvek zahájil tím, co je vlastně osobní údaj v práci knihoven. V podstatě jím může být úplně všechno, citlivé osobní údaje uživatelů, údaje v systému, výpůjčky.

Důležité je stanovit, proč jsou sbírána a uchovávána tato data. Nejčastěji to bývá z důvodu ochrany knihovního fondu. Osobní údaje nelze poskytovat, až na zákonné výjimky, jakou je například policie ČR, dalším subjektům. Z právního titulu je nutné uvést, proč může knihovna osobní údaje zpracovávat. Nejčastěji to umožňuje smlouva, ochrana subjektu samého, plnění právních povinností správce, potřeba k výkonu činnosti, osobní souhlas. Ten je potřeba využívat až jako poslední možnost (dám-li souhlas, mohu ho také kdykoli odvolat).

Registrace v knihovně je uzavřením smlouvy mezi uživatelem a knihovnou. U knihovních výpůjček je možné zpracování bez souhlasu pouze pro aktuální výpůjčky, pokud jde o historii výpůjček, je předchozí a informovaný souhlas nutný. Uchovávání historie výpůjček slouží k umožnění vytvoření osobního účtu čtenáře, pro jeho potřebu. Toto je nutné uvést v knihovním řádu. Při udělování souhlasu je třeba informovat, pro jaký účel, jaké osobní údaje, kdo je správce a na jaké období jsou osobní údaje zpracovávány.

Na závěr se JUDr. Listík zmínil, jaké GDPR přináší hlavní změny oproti současnému stavu.

URBÁNEK, Matyáš. Knihovny a fakenews

Mgr. Matyáš Urbánek, DiS. se zabýval fenoménem fakenews. Zdůraznil, že fakenews je zneužívané slovo, používá se na všechno možné. Nejedná se o nový fenomém, provází lidstvo velmi dlouho, nyní je více možností a je jednodušší.

Důvody vzniku jsou zisk (ať už finanční nebo politický), odvádění pozornosti (využívá se „krátká paměť lidí), potřeba publikování, či „humor“. Ale také jen to, že je tu taková možnost nebo z hlouposti či neznalosti. A samozřejmě může jít i o překlep, který mnohdy změní obsah informace.

Jednou z cest, jak bojovat proti fakenews je ukázat, jak vznikl. Následovaly ukázky konkrétních fakenews.

Nejlepším podhoubím vzniku fakenews jsou sociální média, hlavně proto, že se zde vytváří „sociální bubliny“ a jejich příslušníci sdílejí tyto informace (a rádi jim věří).
Následovalo trochu statistiky, z níž jsme se dozvěděli, že v USA je 30% fakenews na facebooku, sociální sítě nahrazují vstupní body k vyhledání informací, ve 41 % je k tomu použit facebook, v ČR 15-20 % uživatelů sociálních sítí likuje alternativní či fakenews příspěvky.

Na konci příspěvku byla uvedena ukázka snahy o regulaci, např. v Německu je možná pokuta až 50 000 000 EUR, pokud nebude nahlášený příspěvek do 24 hodin odstraněn (i opakovaně).
I knihovny se mohou zapojit do „boje“ s fakenews, lze využít službu Ptejte se knihovny, on-line chat, vytvořit sekci ověřených zdrojů, či stanovit pravidla síťování. Jsou možné jazykové či znalostní automatické analýzy a ověřování síťových přístupů.

POTANČOK, Martin. Trendy ve vizualizaci dat

Ing. Martin Potančok, Ph.D. ukázal princip tvorby příběhů (tedy zajímavých grafů prezentovaných dat). Následovala ukázka historických vizualizací kombinace více dat.
Sdělil, že existuje 8 základní principů jak zobrazit data, neboli jak vytvořit grafy, aby měly správnou výpovědní hodnotu. Představil nástroje pro práci s velkými objemy dat a to MS power BI, Qlick a Tableu, který je nejvíce uživatelsky příjemný.

ŠTEFEK, Tomáš. Sociální inovace v knihovnách: jak být opravdu komunitní a myslet při tom designově

Poslední příspěvek konference, který přednesl Mgr. Tomáš Štefek, byl v duchu výroku Tesse Guille: „Veřejné knihovny se změnily z instituce, která primárně slouží lidem, na instituci, která řídí směr komunity“. Šlo o představení projektu KISK MU v Brně na roky 2016-2020, který se snaží zapojit knihovny do práce se sociálně vyloučenými a migranty. Tento projekt je hrazen z Evropského sociálního fondu, program zaměstnanost, částkou 17 milionů.

Závěrečný večer. FOTO. Archiv konference

Posledním bodem programu byl knihovnický happening a networking, který byl pro účastníky konference příležitostí k dalším diskuzím o prezentovaných tématech. Můžeme říci, že LibCon, ač teprve čtyřletá, si rozhodně vydobyla důležité místo mezi knihovnickými konferencemi a všichni jeho účastníci se již jistě těší na to, co přinese v příštím roce.


Citace

CHLANOVÁ, Jana. Knihovnická konference Lib Con 2017. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 3-4 [cit. 21.07.2018]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2017-22-3-4/knihovnicka-konference-lib-con-2017/. ISSN 1804-2031.