Ondřej PLESKOT, Ondřej ŠAFAŘÍK a Přemysl VÍŠKA, NLK

Koncem listopadu se na pražském Chodovci uskutečnil v pořadí již 19. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018, pořádaný Svazem knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Tato akce bývá tradičně věnována problematice spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče nejen v oblasti digitalizace.

Podobně jako tomu bylo v minulých letech, i tentokrát účastníci naplnili celý konferenční sál, a průběhu dvoudenního programu, který opět moderovali PhDr. Vít Richter a Mgr. Tomáš Foltýn, měli možnost zhlédnout celou řadu zajímavých příspěvků z různých oblastí.

Dovolujeme si vám ve stručnosti představit několik z nich, které v pozitivním slova smyslu upoutaly naši pozornost.

Archivní webové projekty k výročí roku 1968 – Mgr. Jakub Hošek, Bc. Kristýna Štefanková

Druhý den konference načala svým příspěvkem veřejnoprávní Česká televize, která posluchačům ústy Mgr. Jakuba Hoška a Bc. Kristýny Štefankové představila svůj archivní webový projekt u příležitosti padesátiletého výročí událostí roku 1968.

Tento rok se výrazným způsobem promítl i do práce Československé televize, která byla tehdy jedním z činitelů obrodného procesu ve společnosti. Velkou roli hrály v této souvislosti i některé konkrétní pořady nezávislé žurnalistiky, např. pořad Zvědavá kamera, ze které byl promítnut krátký úryvek s bachařem. Ten byl v rámci tohoto pořadu konfrontován s bývalým vězněm, kterého měl údajně, podobně jako spoustu dalších, týrat.

Česká televize se v rámci archivního projektu Toto století pokusila zrekonstruovat vysílání své předchůdkyně z roku 1968. Díky tomu mají dnešní diváci možnost udělat si obrázek o harmonogramu a návycích tehdejší společnosti.

Postihnout celý průběh vysílání, aby odpovídal skutečnosti, nebylo jednoduché. Kromě toho, že bylo potřeba dohledat některé pořady a další materiály, se objevil problém i s autorskými právy – některé pořady totiž není možné publikovat na webu. Pracovníci ČT ze Správy programových fondů v této souvislosti upozornili na to, že v takových případech byl alespoň doplněn popis takového pořadu, a to i s ohlasy diváků.

Rovněž při samotném sestavování programu nebylo možné vycházet pouze z televizních týdeníků, protože i v tehdejším vysílání občas docházelo k nečekaným změnám. Využití tedy našly i inspekční zprávy či hlášení o průběhu vysílání. Dále byly digitalizovány některé vybrané foto negativy, např. fotografie zpěvačky Shirley Bassey, která se tehdy objevila v Československu a nazpívala zde titulní píseň k filmu Goldfinger.

Zcela jistě se jedná o významný počin ze strany České televize, díky které máme možnost nahlédnout o kousek blíže do roku 1968 a zejména průběhu tehdejšího vysílání. Dá se očekávat, že podobné projekty budou následovat, vždyť v následujícím roce nás čeká např. třicetileté výročí sametové revoluce.

Kontakt: jakub.hosek@ceskatelevize.cz

Webarchiv aneb až po lokty v mrtvolách – Mgr. Monika Holoubková, Národní knihovna ČR

Mgr. Monika Holoubková přednesla příspěvek s poetickým názvem Webarchiv aneb až po lokty v mrtvolách, který nám představil projekt Webarchivu, jenž spadá pod Digitální knihovnu Národní knihovny ČR.

Jak už název tohoto projektu napovídá, jeho cílem je uchování dnes již nefunkčních webových stránek pro budoucí generace. Pracovnice Webarchivu v této souvislosti dokonce uvedla, že pakliže nebudou tyto weby průběžně archivovány, dojde k nenávratné ztrátě součásti českého národního dědictví.

Archivován je celý český internet, v tomto případě se tím myslí pouze ty weby, které končí doménou CZ. Souběžně s tím probíhá výběrová a tematická archivace. V této souvislosti bylo vzpomenuto několik dnes již neexistujících webů, například předvolební webové stránky bývalé europoslankyně a kandidátky na prezidentku Jany Bobošíkové či stránky zaměřené na jihoamerické Peru, které byly díky Webarchivu dochovány.

Jak uvedla Mgr. Holoubková v odpovědi jednomu z dotazujících, z uchovaných webových stránek nebývá archivována pouze titulní stránka, často je možné se proklikat přes menu poměrně hluboko. Dále zazněl dotaz, zda je Webarchiv možným partnerem pro orgány činné v trestním řízení např. v případech, kdy by někdo snažil zahladit stopy trestného činu. I zde zazněla kladná odpověď, že policie se na Webarchiv příležitostně obrátila.

Kontakty: www.webarchiv.cz a monika.holoubkova@nkp.cz

Tři pohledy na Japonsko – Bc. Jan Šejbl, DiS., Národní muzeum, Náprstkovo muzeum

Na samý závěr konference dostalo prostor Náprstkovo muzeum, které mělo možnost prezentovat už v loňském roce. Zatímco loni se Jan Šejbl věnoval osobě cestovatele, lovce a fotografa Bedřicha Machulky, letos se rozhodl svůj příspěvek zaměřit na Japonsko.

Zpočátku jsme se dozvěděli něco málo o historii cestopisných přednášek a využívání diapozitiv pro tyto účely. Následně byli představeni tři cestovatelé, kteří se věnovali právě Japonsku – Joe Hloucha, Barbora Markéta Eliášová a Archibald Václav Novák. Zatímco Hloucha se ve svých fotografiích zaměřoval spíše na tradiční Japonsko, Eliášová sledovala každodennost a rodinný život. Pro Archibalda Nováka pak bylo Japonsko jen jednou z mnoha exotických štací, které navštívil.

O Japonsko se samozřejmě zajímalo více cestovatelů, tito tři byli vybráni záměrně z toho důvodu, že se z jejich fotosbírky dochoval přibližně stejný počet diapozitivů.

Jan Šejbl, který je zároveň kurátorem fotosbírky tří zmiňovaných cestovatelů, nás dále uvedl do pracovního postupu, jenž sestavení této sbírky předcházel.

V první řadě bylo nutné shromáždit dostupnou evidenci fotosbírek, a to i za použití programu Bach Promuzeum. Dále byla shromážděna a vyhodnocena již existující digitalizace. Poté byly skenovány ty snímky, které dosud nebyly zdigitalizovány. Následoval popis metadat jednotlivých digitálních snímků, geneze několika sad pracovních kopií snímků, jejich třídění, párování a porovnání s dalším materiálem. Celý proces završilo vyhodnocení zjištěných poznatků, díky čemuž se přišlo například na to, kolik zdrojových negativů se podařilo dochovat, kolik fotografií bylo kolorovaných, zda se jedná o původní snímky autora či reprodukce atd. Zajímavé pak bylo zjištění, že některé snímky měli cestovatelé společné, zpravidla se přitom jednalo o reprodukci pohlednic.

Příspěvek Jana Šejbla byl určitě zajímavým zpestřením, byť by někdo mohl namítnout, že svým do určité míry cestovatelským tématem vybočuje. Přesto má na takové konferenci své místo, neboť i zde hrála digitalizace zásadní roli.

Kontakt: jan_sejbl@nm.cz

Tři roky s Národním digitálním archivem

Tento příspěvek přednesl hned první den konference Bc. Jiří Bernas z Národního archivu.

Národní digitální archiv je v provozu již déle než 3 roky a za tu dobu již prošel několika etapami vývoje:

•   1. 11. 2014 byl zahájen zkušební provoz,
•   v roce 2015 proběhly první přejímky,
•  1. 1. 2016 byl zahájen rutinní provoz a
•  1. 4. 2017 byl spuštěn nový portál.

Projekt Národního digitálního archivu má za cíl několik úkolů:

• akvizici archiválií (ve skartačním i mimo skartační řízení),
• uchování archiválií (založené na konceptu OAIS, ISO 14721:2003) za principu vícenásobného uložení a migrace a
• zpřístupnění archiválií, které je doplňováno v rámci modernizace.

Akvizice probíhá prostřednictvím Archivního portálu, který je k dispozici všem archivům a jejich původcům. Samotní uživatelé pak procházejí vstupním školením. K uložení je používán systém Archivematica a ukládáno je ve dvou lokalitách na disková pole s tím, že funguje vlastní kontrola úplnosti přejímky (modul Příjem) a rovněž vlastní distribuce s kontrolou uložených balíčků.

V období let 2018 až 2019 probíhá modernizace tohoto archivu pod názvem Národní digitální archiv II.

Plánem pro následující měsíce a roky je:

• zvýšit robustnost a stabilitu systému,
• vylepšit uživatelské rozhraní a výchozí rozhraní (WSDL) a
• vytvořit nový modul pro zpřístupnění.

Kontakt: jiri.bernas@nacr.cz

Získej – systém pro sdílení fondů knihoven

Příspěvek přednesl druhý den konference Ing. Jan Pokorný z Národní technické knihovny.

Systém Získej je celonárodní systém pro sdílení a doručování dokumentů s následujícími vlastnostmi:

• je to platforma pro sdílení a dodávání dokumentů,
• je vyvíjen pod licencí GPL v jazyce Python,
• obsahuje plně webový systém,
• umožňuje integraci s jinými systémy přes API a přidávání dalších doručovacích služeb formou doplňků (pluginů)
• pro prostředí českých knihoven nabízí univerzální dodávací službu.

Žádná knihovna nemůže pořizovat všechny publikované dokumenty, ať už z ekonomických, prostorových či logistických příčin. Proto je velmi důležité využívání fondu jiných knihoven, přičemž platí pravidlo, že čím odlišnější je fond, tím jsou větší možnosti sdílení. Každá knihovna si vytváří vlastní fond s jádrovými dokumenty (nejčastěji žádané a profilové dokumenty) a okrajová témata využívá od jiných knihoven podle aktuálních požadavků a až ve chvíli, když čtenář daný dokument požaduje. V tomto směru existuje několik typů meziknihovních výpůjčních služeb.

Systém čerpá z několika zdrojů dat, jako je:

• CPK (knihovny.cz) s ověřováním statusu jednotek přes NCIP,
• jiný souborný katalog zaměřený na EIZ (např. CzechELib) nebo
• lokální katalog.

Samotný systém obsahuje několik modulů:

• autentizační modul,
• tvorba požadavků pro jednotlivé typy MVS,
• řízení požadavků (fronta požadavků),
• platební modul,
• alertovací modul pro hlídání termínů,
• statistiky a monitorování kvality služeb a
• API.

Výhodou a přínosem tohoto systému je:

• centrální platforma pro sdílení fondů a dodávání dokumentů v celé knihovní síti ČR,
• jednotný pohled na požadavky s velikým portfoliem dokumentů,
• zrychlení a zefektivnění doručování dokumentů díky monitorování a
• zajištění dodávacích služeb pro knihovny.cz a pro další souborné katalogy.

Kontakt: anna.filinova@techlib.cz

Informace k ICT projektům Ministerstva kultury – Ing. Josef Praks, Ministerstvo kultury

Velký prostor dostala prezentace pokračujícího projektu Czechiana jako nástroje pro zviditelnění umění a kultury na našem území. A tedy jeho viditelnější propagaci v rámci Europeana.

Vzniká Národní platforma pro elektronickou správu a evidenci muzejních sbírek a agend – ELVIS. Tento systém by měl postupně nahradit již technologicky zastaralý systém DEMUS. Měla by být umožněna migrace dat z DEMUS s minimální ztrátou. Nový systém bude mít přímou vazbu a interoperabilitu s Centrální evidencí sbírek.

Dalším zajímavým projektem je Národní eKnihovna. Správa účtu umožní napojení na sociální sítě a také platby elektronickou formou. Zpřístupní aktuální e-knihy a také díla nekomerční či nedostupná na trhu. To vše s maximální možnou ochranou autorských práv. Dokumenty tedy budou mít různou úroveň zpřístupnění.

Kontakt: josef.praks@mkcr.cz

Zpřístupnění děl nedostupných na trhu – PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR

V této přednášce se Vít Richter věnoval problematice a aktuálnímu stavu řešení zpřístupňování děl nedostupných na trhu. V knihovnách neustále narážíme na problém nemožnosti zpřístupnění většiny digitálních knih a časopisů.

Tento projekt by měl umožnit zpřístupnění děl ve třech etapách:

• Knihy a periodika vydaná do roku 1989. Bude zpřístupněno nejspíše již během roku 2019.
• Knihy a periodika vydaná do roku 2007. Odhad zpřístupnění: 2020.
• Knihy a periodika 6 měsíců nedostupná na trhu – se zpřístupněním po roce 2024.

Během dubna roku 2019 začne zkušební provoz. Je třeba ale ještě dojednat a doladit spoustu detailů. Je třeba zaškolit pracovníky knihoven v práci se systémem Kramerius. Uživatelské počítače musí být nastaveny pouze pro čtení dokumentů s maximální ochranou proti nezákonnému kopírování autorsky chráněných dat. Ale např. vyfocení obrazovky lze zabránit jen těžce. Jedná se také o odměnách pro autory a vydavatele.

Výhodou bude bezplatný přístup pro knihovny a registrované uživatele.

Kontakt: vit.richter@nkp.cz

Wikidata jako metadatabáze pro kulturní instituce – Mgr. Vojtěch Dostál, Wikimedia Česká republika

Většina lidí zná třeba Wikipedii. Ale co vlastně jsou Wikidata? Wikidata jsou volně dostupnou a otevřenou znalostní databází. Ta může být čtena a doplňována jak lidmi samotnými, tak i strojově. Wikidata slouží jako centrální uložiště pro strukturovaná data pro sesterské projekty, jako je Wikipedia, Wikibooks, Wikivoyage, Wikisource, a další. Je to vlastně databáze logicky propojených hesel.

Kontakt: vojtech.dostal@wikimedia.cz

Pilotní projekt zpřístupnění terminologické báze TDKIV v podobě propojených dat – Linda Jansová, Ph.D., Národní knihovna ČR

Dalším zajímavým příspěvkem byla například informace o pilotním projektu zpřístupnění terminologické báze TDKIV v podobě propojených dat s využitím metadatabáze Wikidata spolku Wikimedia Česká republika.

Tato databáze nyní obsahuje zhruba 3200 úplných hesel. Je zpřístupněna prostřednictvím systému Aleph. Po obsahové stránce je spravována Knihovnickým institutem Národní knihovny ČR.

Hlavními aktivitami projektu je zpracování metodiky pro zpřesnění vztahů mezi hesly a jejich propojení s položkami v rámci Wikidata. Dále je to také příprava dat, mapování hesel z TDKIV na položky z Wikidat, mapování hesel na tematické autority Národní knihovny, aj.

Cílem projektu je zpřesnit vzájemné vztahy mezi hesly. Zvýšit vzdělávací a informační potenciál databáze hesel prostřednictvím propojených dat. Rozšířit využití dat pro uživatele lepším a logičtějším propojením hesel. Usnadnit orientaci v databázi pro uživatele i tvůrce hesel. Usnadnit zpracování nových hesel a jejich vazeb na stávající hesla.

Hlavním přínosem je vytváření propojených otevřených dat bez nutnosti řešit vlastní softwarové zabezpečení. Je možno se tak plně soustředit pouze na věcnou stránku projektu. A ušetří se tak na obvykle dost drahých technologických řešeních.

Kontakt: linda.jansova@nkp.cz

Zpracování a zpřístupnění sbírky výtvarného umění v NLK – Mgr. Lenka Maixnerová, PhDr. Veronika Löblová, Bc. Michal Záviška, Národní lékařská knihovna

Velmi vítaným zpestřením byla nejen pro nás přednáška z domácí produkce naší knihovny. Na její realizaci jsme se skenováním, ořezy skenů, úpravou jejich barevné hloubky a manipulací s mnohdy nadrozměrnými obrazy také podíleli. Pro mnoho návštěvníků konference byly informace o našem Zdravotnickém muzeu a jeho sbírkách úplně nové.

Národní lékařská knihovna má zhruba 439 000 knihovních jednotek, jejichž součástí jsou právě i sbírky Zdravotnického muzea. Kromě sbírky vzácných tisků, chirurgických učebnic a lékařské literatury 18. až 20. století sestávají také z asi 20 000 předmětů muzejní povahy. Mnohé z těchto předmětů teprve čekají na řádnou katalogizaci.

Co se týká muzejních sbírek, akologický kabinet obsahuje zhruba 600, nástroje a přístroje 2000, medaile 900, diplomy 140, fotoarchiv 3500 a Würtzova sbírka asi 170 záznamů v systému Demus.

Tato přednáška se věnovala sbírce výtvarného umění. Obecně můžeme tuto sbírku rozdělit na malby, kresby, vybrané diagnostické, terapeutické a didaktické pomůcky, fotokopie výtvarných děl, plakáty, pohlednice, kalendáře, ex-libris, novoročenky, grafické listy, ilustrace a etikety.

Do kolekce bylo zařazeno 570 záznamů z let předchozích. Tyto musí projít ještě revizí a také doplněním. Nově bylo zpracováno 39 obrazů a 174 grafických listů, kreseb a plakátů.

Zpracování sbírek začalo v letošním roce dle inventárních seznamů z roku 1953, 1973 a také dle výstřižkového alba z let 1928 až 1937. Použita byla katalogizační pravidla RDA. Některá díla neměla známé autory, ba dokonce ani obsah. Mnohdy ani nevíme, jak se do našich sbírek dílo dostalo. Místy tedy nastoupila detektivní práce.

Konktrétněji např. na portrétech jsme nevěděli mnohdy, kdo je portrétován a mnohdy ani kým. Po zjištění „totožnosti“ nám vznikly i nové personální autority.

Pro účely zpracování byla v portálu Medvik vytvořena kolekce Výtvarné umění.

Při popisu díla se dále uvádí typ dokumentu. Zda se jedná o obraz, grafický list, anatomickou tabuli, či jiný typ. Také námět díla je uveden – např. portrét, veduta, karikatura, aj. Obsah díla je vyjádřen deskriptory MeSH. Jsou doplněny obory NLK a další zdánlivě méně důležité údaje. Dále jsou také zaznamenány údaje o podpisu či vlastnictví díla.

Při digitalizaci je pořízen sken přední i zadní strany. U formátů větších než A1 je pořízena fotografie. Tento postup sice nestačí pro uchování digitální kopie v maximální kvalitě, ale pro účely použití náhledů na obálky knih a náhledů v Medvik je dostačující.

Skeny jsou zatím uloženy ve formátu TIFF na neveřejném serveru NLK. Záměrem do budoucna je však skeny zpřístupnit prostřednictvím digitální knihovny NLK v systému Kramerius. Zde je však nutné doplnit metadatový standard. Je třeba také řešit otázky autorských práv a úrovně zpřístupnění digitalizovaných objektů.

Kontakty: maixnerova@nlk.cz a loblova@nlk.cz

CDArcha – systém na kooperativní archivaci datových CD disků v knihovnách – Bc. Zdeněk Hruška, Ing. Petr Žabička, Moravská zemská knihovna

Za zmínku určitě stojí také tento příspěvek. Sami se totiž snažíme digitalizovat mnohdy i starší CD či DVD. A ne vždy máme dostatečné programové vybavení pro zachování všech dat na discích. Pro tyto účely se může hodit spolupráce na záchraně dat z disků právě s MZK.

Nejčastější obsahem jsou formáty MS Office a obrázky. Pokud je to možné, tak se většina obsahu převádí do PDF. Dále následuje import do Krameria. A pokud je již celý disk v Krameriu, disk se dále nepůjčuje.

Důležité je i naskenovat vzhled disku, jeho obalu a všeho příslušenství. Pro urychlení práce používají software CDArcha-client. Ten umožňuje samotnou extrakci dat z disku, vytvoření ISO obraz disku. A má mnoho dalších užitečných funkcí.

Pro vytváření a dokončení SIP balíčků je užíván program CDArcha-server.

Kontakt: hruska@mzk.cz

Filmový scénář: pramen historického výzkumu a prostředek rozvoje spolupráce mezi institucemi – Jan Trnka, Národní filmový archiv

Scénáře byly dříve brány pouze jako technické pomůcky pro vznik filmu. A mnohdy byly po natáčení zahozeny jako dále nepotřebné papíry. Až postupem času se začal rozpoznávat jejich význam pro lepší pochopení filmu. Scénáristé tedy přestávají být přehlíženi a vystupují ze stínu. Velmi trefně je tenhle fenomén vyjádřen ve Svěrákově filmu Trhák.

V současné době vznikají nové možnosti prezentace scénářů jejich digitalizací. Ale proč vlastně scénáře digitalizovat? Nové možnosti digitalizace nám umožní zachovat i doposud špatně reprodukovatelnou technickou stránku scénářů, jako jsou speciální značky, popis velikosti záběrů, technický popis scény záběru, aj. Porovnání různých verzí scénářů nám dovolí poznat vývoj scénáře a tedy i samotného filmu, jakož i rozpoznat „místa“, kde do scénáře „zasáhl“ někdo zvenčí. Digitalizace nám také dovoluje poznat dosud nerealizované scénáře. Přičemž na jeden realizovaný scénář připadají v průměru dva nerealizované. Tohle vše může lépe přiblížit běžné veřejnosti fungování a smysl scénářů.

Vznikají nové studijní obory zaměřené na scénáristiku. Digitalizace scénářů rovněž tedy slouží jako podklad studia těchto oborů a může názorně ukázat, jak se vlastně píšou scénáře.

Kontakt: jan.trnka@nfa.cz

Shrnutí

Pokud není uvedeno jinak, čerpali jsme přímo z prezentací přednášejících. Kromě zmíněných příspěvků nás zaujaly i některé komerční prezentace skenerů a 3D tiskáren, zejména menší knižní skenery s cenou do 195 000 Kč bez DPH.

Velké poděkování patří především Vítu Richterovi a mnoha dalším, kteří se podíleli na hladkém průběhu této již tradiční konference.

---

Citace

PLESKOT, Ondřej, Ondřej ŠAFAŘÍK a Přemysl VÍŠKA. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 3-4 [cit. 27.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2018-23-3-4/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2018/. ISSN 1804-2031.