Mgr. Šimon Krýsl, NLK
Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny slaví v tomto roce neuvěřitelných devadesát let. Původní název „Lékařské muzeum“ i jeho umístění se v průběhu let několikrát změnily. Muzeum však zůstalo jedinečné svým oborovým zaměřením, bohaté sbírkovým fondem, invencí těch, kdo v něm pracovali, i historií českého a československého zdravotnictví, kterou zrcadlí, se kterou se střetává a proplétá.
Od počátku bylo spjaté s Ústřední, později Státní a Národní lékařskou knihovnou, která je vznikem předešla o tři roky. Sdílelo s ní zájem o dokumentaci medicíny a jejích dějin, prostory pro sbírky, expozice, institucionální zakotvení i významné pracovníky. Zdravotnické muzeum zůstalo „v náruči“ lékařské knihovny i v příštích desetiletích a je jejím oddělením dodnes.
V jubilejním roce jsme pro vás připravili menší výstavu, která dokumentuje vznik muzea v Lékařském domě, nejstarší předměty a dokumenty získané pro jeho sbírky, první expozice ve vitrínách „krámu“ v Sokolské 31, první, kratičká „zlatá léta“ muzea v první polovině 60. let, jeho putování mezi byty a skladišti v letech 70. a 80., i nové exponáty, výstavy a témata Zdravotnického muzea v jeho novém domově, nádvorním domku v Sokolské 54, po roce 1997. Výstavka sestává ze dvou polovic: první najdete v Informačním centru („Íčku“) Národní lékařské knihovny v prvním patře, druhou v přízemí Zdravotnického muzea. Každá z obou částí může být pozvánkou do druhé a přivést tak návštěvníky muzea ke zdrojům knihovny a zároveň naše čtenáře do muzea, o němž možná nevěděli.
Událost, kterou začíná historie muzea i expozice v Informačním centru, se odehrála 13. února 1934: dermatolog prof. František Šamberger (1871-1944) tu vyslovil návrh na založení Lékařského muzea a Sbor lékařského domu jeho podnět přijal. [1] Myšlenka muzea „lékařské retrospektivy“ a slavné minulosti českého lékařství tu nezazněla poprvé, poprvé si však získala praktickou podporu lékařské obce, učitelů fakulty i stavovských pracovníků, a postupně, ač pomalu, se měnila ve skutečnost. [2] První dárci do sbírek muzea vystoupili již v prvním roce jeho existence a ukázky jejich darů uvidíte v obou částech výstavy. Osobní památky na lékaře a skladatele Jana Theobalda Helda (1770-1851) připomněly účast lékařů v rozvoji české vědy a vlastenecké společnosti; zcela první dar, pohlednice z Taškentu zaslaná roku 1907 M. R. Štefánikem histologovi J. V. Rohonovi (1845-1923), propojil ideu muzea s projektem československé státnosti. [3] Soubor fotografií z výletu Spolku českých mediků do severovýchodních Čech roku 1909 ukázal význam studentských spolků i stavovských organizací pro historii české medicíny. [4] „Memento mori“ z poloviny 19. století, jež daroval František Šamberger, naznačuje jak přesah lékařské práce do existenciálních otázek života a smrti, tak nárok lékařského stavu tyto otázky řešit a rozhodovat. [5] Zájem budily i historické vynálezy českých lékařů, jako porodnický kalendář, který docent ušního lékařství Jiří Czarda (1851-1885) navrhl jako asistent zemské porodnice a představil na prvním sjezdu českých lékařů a přírodozpytců roku 1880. Mezi prvními dary nechybí ani chirurgické a porodnické nástroje, knihy, předměty „alternativní“ medicíny, jako homeopatické lékárničky z doby cholerových epidemií, amulety z minerálů a „umělá pijavice“ Carla Baunscheidta (1809-1873), historické farmaceutické nádoby, dodnes klenoty muzejní expozice, či nové lékařské přístroje přelomu 19. a 20. století. [6]
Jádrem dnešní sbírky starších chirurgických nástrojů je od 80. let 20. století akologický kabinet, který roku 1809 na chirurgické klinice pražské lékařské fakulty zřídil prof. Josef Antonín Oechy (1771-1813) k výuce studentů chirurgie. [7] Soubor zahrnuje jak staré pomůcky „řemeslného“ ranhojičství 18. století, nástroje k trepanaci lebky, amputaci končetin či pouštění žilou, tak některé žhavé novinky výrobců nástrojů z monarchie i zahraničí. Nástroje akologického kabinetu si můžete prohlédnout v trvalé expozici muzea. Některé z těch nejzajímavějších, jako turniket, kloubový trepan a litotomy pro muže i ženy k „řezu na kámen“ z 18. století, však nemohou chybět ani ve výstavce k historii muzea, kde je doplňuje mapa devadesátiletého putování sbírek po budovách celé Prahy: z Lékařského domu v Sokolské 31 do krámu ve vedlejším domě počátkem 50. let, přes první pobyt v dnešní budově Národní lékařské knihovny, tehdy Hlavní správy lázní, v roce 1957 zpět do Lékařského domu, přes sídlo obrozeného Československého zdravotnického muzea a jeho expozic v secesním domě v Pařížské 11 a krátce na Malém Rynku v letech 1962-1965 znovu nazpět, roku 1981 do bývalé ordinace spoluzakladatele muzea prof. Karla Hübschmanna (1890-1981) ve Vodičkově ulici a bytů ve Strašnicích a na Jižním Městě, až do dnešního nádvorního domku v Národní lékařské knihovně. [8]
Lékařské muzeum od počátku budovalo sbírku starých tisků a rukopisů, učebnic, dizertací a atlasů. Dnes spravuje sbírku vzácných tisků Národní lékařské knihovny. Nejstarší díla pocházejí z 16. století a vystavovat je lze jen velmi opatrně. Pro první měsíc výstavky v muzeu jsme vybrali Nejlacinějšího domácího lékaře v tobolce, jejž v roce 1864 vydal jindřichohradecký tiskař a nakladatel Alois Landfras (1797-1875). Lékařskému muzeu jej na přelomu let 1938 a 1939 věnoval pražský lékař V. Fiala. [9] Prostřednictvím QR kódu u této vpravdě kapesní knížky můžete vstoupit do digitální knihovny NLK a prohlédnout si nejen ji, ale i řadu dalších pokladů staré lékařské literatury. Bibliofilské vydání deníku profesora Ladislava Syllaby (1868-1930), které koncem roku 1934 daroval jeho syn, internista prof. Jiří Syllaba (1902-1997), reprezentuje novější knihovní fond muzea, který po desetiletí rostl společně s lékařskou knihovnou. [10]
Knihy a knižní kultura byly pro muzeum od počátku důležité i jinak: hned v prvním roce založilo na popud dr. Aloise Kafky (1908-1980) sbírku lékařských ex libris. V roce 1937 tvořila i první výstavu Lékařského muzea, již stejně jako další výstavky z 30. let pořádalo společně s Ústřední knihovnou lékařů a mediků v čítárně Lékařského domu. [11] První grafika z této sbírky, kterou pro lékaře a cestovatele Lva Františka Černíka (1878-1943) navrhl roku 1918 Karel Wellner (1876-1926), se v expozici rovněž představí. [12] Doprovázejí ji první přírůstky numismatické sbírky muzea, sádrové odlitky raně novověkých medailí s portréty českých lékařů. [13]
První skutečně veřejnou výstavu Lékařské muzeum uspořádalo ve výlohách pronajímaného krámu v přízemí Lékařského domu v únoru 1938. [14] Fotografie této výstavy je nejstarší obrazový dokument činnosti muzea i mnoha jeho exponátů. Ve vitríně informačního centra uvidíte některé z těchto nejstarších přírůstků jak na snímku, tak ve skutečnosti.
Zvláštní pozornost si zaslouží i expozice a depozitáře 1. poloviny 60. let, které představujeme ve Zdravotnickém muzeu. Ve skutečnosti i na dobových snímcích jsou tu k vidění některé z nejstarších a nejcennějších exponátů sbírky, např. slonovinový model rodičky z norimberské dílny Stephana Zicka a litinové vaginální zrcadlo, navazující na antické vzory, z konce 17. století, nástroje k pouštění žilou i další porodnické a gynekologické pomůcky.
Snad nejzajímavější i nejpodivnější součástí výtvarné sbírky muzea je tzv. Würtzova sbírka grafik, fotografií a výstřižků, ale především sošek, s tématem lidského tělesného postižení napříč dějinami umění a nejméně 500 lety lidské historie. Speciální pedagog Hans Würtz (1875-1958) ji shromáždil, popsal a vystavil v Berlíně 20. – 30. let a doložil jí všudypřítomnost fyzického handicapu a jeho překonávání v dějinách. Část sbírky dnes uchovává pražský Jedličkův ústav i berlínská universita, část – především trojrozměrná díla – je uložena ve Zdravotnickém muzeu NLK. Národní lékařská knihovna se dnes podílí na mezinárodním projektu Images of Disability (Obrazy postižení), v němž na mapování, popisu a digitalizaci sbírky pracují odborníci i umělci z České republiky, Německa a Británie. [15] Ve výstavě představujeme sošky ze dřeva, kovu a sádry, grafická díla i veřejné prezentace sbírky v roce 1932, 1990 a 2013.
V posledních desetiletích muzeum nachází nové okruhy exponátů, ale i nové přístupy k nim a nová témata, která se ve 30. ani 60. letech nezdála ani aktuální, ani viditelná. Pro současný a budoucí sběr exponátů i nové výstavy muzea jsou o to zásadnější. Některé z nich výstava alespoň náznakem představí, například dějiny zdravotnické osvěty v předválečném a především poválečném období, včetně dívenky Zdravušky Evy Feiglové (1927-2010), která učila děti hygieně i zdravému způsobu života, rozvoj bezplatného dárcovství krve i pomůcky k testování alkoholu v dechu, které od 50. let i v Československu zachraňovaly životy v dopravním ruchu. Uvidíte i ukázky výukových pomůcek, nové zdravotnické techniky či razítka potvrzující pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny, očkování a výsledky krevních testů nebo EEG. Československá medicína a lékařská technologie od 60. let s rozpaky přijímala i akupunkturu: v expozici nechybějí jehly z Chirany či přístroje pro elektroakupunkturu z Tesly z 80. let.
Měnící se látky, z nichž dílny, manufaktury a továrny vyráběly nástroje a další léčebné pomůcky, byly pro jejich povahu a funkci důležité vždy. Zatímco tvar skalpelů, děložních pesarů či stříkaček přetrvává věky, jejich materiál, se mění stále rychleji. Kombinace kovu a přírodních materiálů jako dřevo či kost vystřídala v 19. století tvrzená pryž a vulkanizovaná guma, kterou bylo snazší opracovat i dezinfikovat. S nástupem asepse koncem 19. století převládly nejen v chirurgii ocel a sklo, nerezová ocel postupně nahrazovala i měkčí alpaku. S koncem století 20. přinesla nová technologická „revoluce“ nástup plastů a předmětů k jednorázovému použití: týká se nejen nástrojů či injekčních stříkaček, ale i textilních chirurgických roušek, které jsme za COVIDové pandemie sice podomácku napodobovali, ale které brzo nahradily roušky a kryty, masově vyráběné z plastů či nanovláken. Za ochranu před infekcí i biokompatibilitu ovšem platíme především ekologickou cenu. Závěr obou částí výstavy představuje jak dokumentaci současnosti, tak výstavy, které muzeum pořádalo v posledních letech.
Na cestě mezi Informačním centrem a budovou muzea a zpět si můžete oddychnout a posedět u žlutého kovového stolku pod kvetoucí růží. Stolek „Gastro žije“ vznikl v době pandemie COVID 19 a měl zajistit bezpečný a zároveň příjemný čas v blízkosti restaurací omezených na výdejová okénka i další fungování restaurací a kaváren samotných. [16]
V muzeu pak můžete navštívit – ve čtvrtek odpoledne a kdykoli po dohodě – nejen výstavku k 90. výročí, ale i výstavu Morové rány 1521- 2021 a stálou expozici Zdravotnického muzea.
Literatura:
-
- Věstník československých lékařů 46/14 (6. 4. 1934): 447.
- Založit v Praze lékařské muzeum plánovali již v roce 1907, „v době příprav pražské hygienické výstavy“, prof. Ondřej Schrutz a Ladislav Haškovec. Sbírky „lékařské retrospektivy“ měly být deponovány v Národopisném muzeu spolu se sbírkami lidového léčení až do doby, kdy bude ustaveno samostatné muzeum medicíny nebo lékařské oddělení v jiném muzeu. Muzeum bylo i součástí ústavu dějin lékařství, zřízenému na lékařské fakultě pod Schrutzovým vedením právě před sto lety. Václav Tille, Augustin Žalud, „Výroční zpráva Společnosti Národopisného musea českoslovanského za rok 1907,“ Národopisný věstník českoslovanský 3/1 (1908), 1-11, 5; srov. Živa 17/9 (1907), 285; Zubní lékařství 8 (1907), 153, Zájmy lékařské 1/3 (15 5 1907), 40; Praktický lékař 4/6 (1924), 184; Lidové noviny 5. 7. 1924, 9.
- „Museum Lék. domu,“ Věstník československých lékařů 46/29-30 (27. 7. 1934): 841; „Lékařský dům,“ Věstník československých lékařů 46/52 (28 12. 1934): 1479.
- „Lékařský dům,“ Věstník československých lékařů 46/52 (28. 12. 1934): 1479.
- „Lékařský dům,“ Věstník československých lékařů 46/52 (28. 12. 1934): 1479.
- „Další dary, věnované Lékařskému museu Sboru lékařského domu,“ Věstník československých lékařů 47/1 (4. 1. 1935): 17-18.
- Jaroslav Vlček, Eva Chvalovská, Ludmila Cuřínová, „Akologický kabinet Zdravotnického muzea ÚVLI v Praze,“ Dějiny věd a techniky 25/1 (1992), 48-50.
- „90 let Zdravotnického muzea NLK: Pohled do minulosti i budoucnosti,“ https://muzeum.nlk.cz/2024/02/90-let-zdravotnickeho-muzea-nlk-historicke-ohlednuti/ (….) Srov. Karel Růžička, „Máme lékařské muzeum?“ Časopis lékařů českých 106/4 (1967), 112; Jaroslav Vlček, „Museum lékařství a Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu (SÚZDKS): historický vývoj,“ Zdravotnická dokumentace 13/4 (1974), 361-365; „Zdravotnické muzeum, jeho vznik, osudy a současný stav,“ Zdravotnická dokumentace 21/1-2 (1982), 95-97; Viktor Palivec, „Lékařské museum v Praze,“ Časopis lékařů českých 125/51 (1986), 1588; Jaroslav Vlček, „Zdravotnické muzeum, jeho vznik a osudy,“ Zdravotnická dokumentace 29/1-2 (1990), 34-37; Jaroslav Obermajer, „Zdravotnické muzeum začíná nový život,“ Časopis lékařů českých 132/21 (1993), 661-663; Ludmila Cuřínová, „Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny,“ Časopis lékařů českých 143/1 (2004), 68.
- [Josef Procházka-Devítský], Nejlacinějssi domácí lékař w tobolce: okamžitý a bezpečný rádce w nemocech (W Jindřichowu Hradci a Táboře: Tiskem a skladem A. Landfrasa a syna, [1864?]), Sbírka vzácných tisků a rukopisů Národní lékařské knihovny, T 218. Srov. „Lékařské museum v Praze,“ Věstník českých lékařů 51/5 (3. 2. 1939), 115; Štěpánka Běhalová, „Vzdělávací literatura z Landfrasovy tiskárny v 19. století,“ Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 32 (2020), 50-79.
- „Lékařské museum. Další dary, věnované Lékařskému museu Sboru Lékařského domu,“ Věstník československých lékařů 47/5 (1. 2. 1935): 170-171.
- „Lékařské museum,“ Věstník československých lékařů 46/48 (30. 11. 1934): 1340
- „Další dary, věnované Lékařskému museu Sboru lékařského domu,“ Věstník československých lékařů 47/1 (4. 1. 1935): 17-18.
- „Lékařské museum v Praze,“ Věstník českých lékařů 51/5 (3. 2. 1939), 115
- „Sbor lékařského domu. Lékařské museum,“ Věstník československých lékařů 50/11 (18. 3. 1938): 415.
- LÖBLOVÁ, Veronika. Würtzova sbírka a její zpřístupnění v rámci projektu Images of Disability. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 10.06.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2023-28-3-4/wurtzova-sbirka-a-jeji-zpristupneni-v-ramci-projektu-images-of-disability/. ISSN 1804-2031.
- Zdravotnické muzeum NLK, Předmět měsíce: říjen 2020, https://muzeum.nlk.cz/2020/10/predmet-mesice-rijen 2020/.
Fotografie Veronika Löblová, Kateřina Hajná a archiv ZM NLK.
Citace
KRÝSL, Šimon. 1934 – 2024: Jubilejní výstava Zdravotnického muzea NLK. Lékařská knihovna [online]. 2024, roč. 29, č. 1-2 [cit. 21.11.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.